Současné ruské politické špičky se konce války nejspíše ani
nedožijí. Natvrdo si přiznejme, že vyjednávat o ukončení války s Putinem
a jeho lidmi je zbytečné a marné.
Fundamentální fakt je, že tito lidé tu válku začali. Neexistuje
žádná varianta udržitelného a spravedlivého míru, která by jim umožnila
zachování tváře a moci před ruskou společností. Není přijatelné
odměnit agresora územím napadené země. Ať by bylo jakkoliv velké, nikdy
by to nebylo dost.
Nemůžeme ani čekat, že by kdy tito lidé svá vojska z Ukrajiny
dobrovolně stáhli. Nemají k tomu žádnou motivaci. Proto ostatně
Američané nabízejí Putinovi různé udičky, aby ho přiměli alespoň
jednání vést. Je to ovšem směšné a amorální.
Nezbývá, než aby si západ uvědomil to, co nejspíše ví od počátku,
ale bojí se to vyslovit. Rusko musí válku prohrát. To je jediný
přijatelný výsledek. Možná bude mít pro někoho nepříjemné důsledky.
Po konci Putina se Rusko může rozpadnout, upadnout do občanské války a
nebezpečí pro Evropu budou mnohočetná a hůře předvídatelná. Rozpadlý
stát s tisíci jadernými hlavicemi je vážným rizikem. Zajištění
bezpečnosti nás může vést k nepříjemným rozhodnutím včetně
vojenských operací v prostoru, kde dříve bylo Rusko.
Na druhou stranu nepodléhejme dojmu, že existuje realita, ve které by bylo
zachování Putinova režimu tou bezpečnější variantou. Pokud by platil
předpoklad, že Putin je racionální hráč, nikdy by se do konfliktu na
Ukrajině nepustil.
Co se nám zdá iracionální, je ve zvrácené Putinově logice
ospravedlnitelné. Na tohle musíme myslet zejména při posuzování rizika
ruského útoku proti pobaltským státům. Není důležité, zda objektivně
existuje naděje Ruska na nějaký úspěch. Stačí pouze, aby v takovou
možnost Putin věřil.
Zlomení Putinovy víry v úspěch není klíčové jen pro odstrašení
před útokem na Pobaltí. Je klíčem k ukončení samotné války na
Ukrajině. Místo kladení červených koberců a nabízení obchodních dohod
mluvme tím jediným jazykem, kterému Putin opravdu dobře rozumí, a to je
síla.
Přitvrďme sankce, odstřihněme Rusko úplně od světového
hospodářství, a především deklarujme Ukrajině masivní vojenskou i
hospodářskou pomoc bez konce. Vezměme Putinovi veškerou naději na to, že
by snad mohl v konfrontaci s Ukrajinou jakkoliv uspět.
Možná mu pak přijde moudré přiložit si ke spánku pistoli. Možná bude
vypadnut z okna. K osudu člověka odpovědného za miliony zmařených životů
není potřeba hledat empatii. Až konec současného ruského režimu otevírá
reálnou naději na konec války, protože ať už země projde jakoukoliv
formou změny, nástupce se bude moci od Putina distancovat. Putin reálně
nemůže ukončit válku, kterou sám rozpoutal.
V těchto dnech se řeší další kolo jednání, o kterých víme, že
nikam nepovedou. Evropa by měla opravdu sjednotit svoji pozici na tvrdém
postoji a k tomu samému dotlačit i Spojené státy. Trumpova porážka a
demokratická většina v obou komorách otevírá nové možnosti na změnu
současného proputinovského kurzu.
Je ostatně velkou ostudou Spojených států, že současný americký
prezident je ten, který fakticky živí ruskou naději na úspěch. Nicméně i
jeho blízcí příznivci přeci vidí, že po dvou letech ukončování války
do 24 hodin je současná strategie vyjednávání s Ruskem trapná, směšná a
zoufale neúčinná. Je čas přitvrdit!
(Upraveno 09.11.2026 11:34)
1
1
ať ho klidně zastřelí ,mi by to
vůbec nevadilo 
1
2
1
jak Oldřich Kaiser "vytrolil" komunisty
1