Uprostřed rozvratu východního bloku, jen den poté, co padla Berlínská
zeď, přistoupila komunistická vláda Ladislava Adamce spěšně k dohodě,
jež zůstala následujících 30 let skryta historikům i veřejnosti. Tajně
uzavřela se Sovětským svazem pakt o poskytnutí masivní půjčky ve výši
miliard korun.
Týden nato odstartovala sametová revoluce, která vedla k pádu Adamcovy
vlády, místo níž jmenoval prezident Gustáv Husák 10. prosince kabinet
Mariána Čalfy. V něm coby ministr financí zasedl i Václav Klaus, tehdejší
zaměstnanec Prognostického ústavu.
Navzdory zásadnímu mocenskému přesunu se však plán komunistů nezastavil.
Ministerstvo financí pod Klausovým vedením dál usilovně hledalo způsob,
jak Sovětskému svazu peníze poslat. A nakonec ho nalezlo, jak teď zjistily
Aktuálně.cz a HN ve spolupráci s týdeníkem Respekt a protikorupční
organizací Růžový panter (nyní Observation post). Společně
zrekonstruovaly příběh takzvaného ruského dluhu na základě unikátních
dokumentů, které stát utajoval zhruba 30 let a nyní je vydal Národní
archiv.
Odtajněné materiály potvrzují, že Československo peníze skutečně
Sovětskému svazu poslalo. Podle pozdější písemnosti, v níž Rusové dluh
uznávají, odešlo Sovětům přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů.
Úvěr se nicméně v 90. letech v tichosti ocitl v balíku takzvaného ruského
dluhu, o němž tehdejší politici tvrdili, že jde o staré pohledávky z
předlistopadových dob. Celkově ruský dluh činil – i s pohledávkami z
předlistopadové éry – zhruba 100 miliard korun. Peníze zaslané Klausovým
ministerstvem tedy znamenaly přibližně třetinu celkové pohledávky.