Andrea mě nesnášela, já ji milovala - tedy, její fotky. Taková
sympatická rošťanda. 
V Dobřanech jsem byla mockrát, s policejním doprovodem. Pomáhat a
chránit. 
Někdy jeli se mnou v sanitce, většinou ale jelo jedno nebo dvě, jednou i
tři, policejní auta za námi.
Jo, to byly časy! 
V noci debatovat s vámi, ve dne s Čechy, nespala jsem spoustu dní, poprvé
dokonce 3 neděle - to mě ještě neodvezli, přitom to bylo
nejsilnější.
Andrea se později přiznala, že nás udala, protože jsme prý vyhrožovali
Bushovi smrtí a tenkrát platil Patriot Act.
Když jsem se vrátila z Dobřan poprvé, tak Andrea věděla, že jsem byla v
Dobřanech a napsala mi, co to prý máme za policajty, že mě ještě
neoddělali...
Sympaťanda...

Na internet jsem v Dobřanech nemohla. Aspoň jsem si od vás odpočinula.

Ono to bývá vždy vzájemné.
Láska i nenávist, zájem i lhostejnost, úcta i pohrdání. 
Jo, jo, to byly časy! Já byl rád, že si píšu s takovou hezkou holkou. Hezká byla, chytrá moc ne....
Já měla za to, že jen schválně provokuje a ve skutečnosti je to milá holka. Dala jsem se ovlivnit jejím zjevem.