Jenže on ten výraz "fyzické tresty" je zavádějící a manipulativní.
Ony "fyzické tresty" se většinou skládají z lehkého plácnutí děcka
přes zadek, kdy to dítě přes plíny ani nezaregistrovalo, jemné plácnutí
přes rameno, když puberťák, nebo skoro puberťák nereaguje na slovní
napomenutí, apod. Tyto "fyzické tresty" nejsou žádným týráním, ani
nezhoršují vztah mezi rodičem a dítětem, tito často mívají super vztah,
založený na důvěře a ono lehké plácnutí je spíše jen přátelským
gestem, které oba vezmou s úsměvem, jen mladému jinochovi nenásilnou formou
připomene, že ten druhý je rodič, ne on:)
Psychologové, já jim říkám "takypsychologové", nebo
"rádobypsychologové", kteří tak přehnaně kritizují ony údajné
fyzické tresty, zahrnují do týrání dětí i ony mnou uvedené příklady a
dělají z komára velblouda. Pisálek článku z odkazu taky kecá, protože ty
"tresty" kritizuje tak půlka psychologů, druhá část psychologů naopak
říká, že lehké, symbolické plácnutí přes zadek, apod., nijak negativně
nepůsobí na dítě a ani neškodí vztahu rodičůa dětí. Tuhle hysterii
kolem "fyzických trestů" rozpoutávají média a internetové, manipulativní
články.
Kamarád nevlastní dcery, když se jeho rodiče před lety rozváděli, byl
psycholožkou manipulativně tlačen k tomu, aby řekl, že byl fyzicky
trestán. Nebyl! Jenže...paní "psycholožka", kamarádka chlapcovy mamky kluka
tak zblbla, že z něho po šikovném tlaku té megery nakonec vypadllo cosi
jako - to jo, to se stalo, to je pravda, že mě jednou táta praštil přes
záda dlaní, ale to nic nebylo. Nebolelo to ani. V papírech už bylo, že otec
chlapce fyzicky týral!!! Však to taky kluk když mu bylo asi 15, mámě
vyčetl, že z táty udělaly zlýho tátu, přitom s tátou si rozuměl víc
jak s mámou, akorát jednou tátu naštval když s klukama blbli v pokoji tak,
že shodili a rozbili počítač a táta jak to uslyšel /přes dveře/, vešel
do pokoje a když to viděl, po klukovi se ohnal a vzal ho trochu dlaní, spíš
prstama přes záda. Jinej fotr by ho zabil asi toho kluka 
No ale z táty udělaly ty 2 megery násilníka a tyrana dětí a to jen pro 1
lehký incident, kterýmu se s klukem nakonec zasmáli, kluk uznal chybu, fotr
uznal, že stejně počítač už chtělo odevzdat do sběru a koupil klukovi
notebook :D
A tyhle případy berou někteří zpovykaní psychologové jako další
případ "fyzického trestání" dítěte a ovlivňují statistiky.
Skutečnýchfyzických trestů je tak sotva 10% z uváděného počtu.
Ono zkrátka stačí, když rodič či dítě řeknou: "Ale jó, nějaký to symbolický plácnutí jednou bylo" a už mají lovci senzací další čárku do statistiky. Takhle se to dělá, tak se to praktikuje.