Po mně nikdy nikdo nežádal vysvědčení. Po tobě ano?
Porovnani z CSSR
Tvoje spolupracovnice prodala 45 kosil a dostala 1500/mesicne. Ty jsi prodala 70
kosil a taky jsi dostala 1500/mesicne.
Pristi mesic jsi uz tolik neprodavala, protoze jsi nebyla patricne odmenena a
tvoje spolupracovnice se taky tolik nehonila, stene dostane prumer vas obou.
Treti mesic se to opakovalo, nikdo nechtel nic prodavat, protoze jeden spolehal
na prodej tvuj, ale ty jsi uz nechtela tolik prodavat, protoze ona tahla tvuj
vydelek prumerem dolu. Tak to je v socialismu. Vsichni si jsou vydelkem rovni,
at delaji hodne a nebo malo a proto socialismus vzdy krachne !
Dobrý elaborát, až na to, že takto to v socialismu nechodila.
Moje maminka byla celý život prodavačkou, vedoucí vesnické prodejny
smíšeného zboží. Měla za tržby určitá procenta, v platu to bylo hodně
znát. Navíc špatné prodavačky měly i mnohem nižší základní plat a
navíc nebraly prémie, natož odměny. Rozdíl mezi dobrou a špatnou
prodavačkou byl tedy veliký, nehledě k tomu, že špatné prodavačky se
Jednota, i na nátlak zákazníků, snažila rychle zbavit.
Tolik praxe v kontrastu s tvými teoriemi.

No asi takhle. TaVasheka má sice něco do sebe, ale je to je příměr, opravdu to tak zcela nikdy nefunguje, protoe tu je taky nákladovost života ap.
Ale není to ani jak píšeš to (nebylo to). Platy byly hodně rozvnostářský, takže i když nebyly do mrtě stejný, nějaký rozdíl 200-500 Kč v 1989 při průměrném platu hrubém 3200 bylo egalitářství. ve skutečnosti tam měly být rozdíl ne 20 %, ale 2000 %.
A i když nějakou prodavačku jednota vyhodila, většinou kvůli chování k zákazníkům, tak ale vzhledem k tomu, že to byl státní podnik a v podstatě JEDINÝM ZAMĚSTNAVATELEM tehdy byl stát a současně měl krédo o nulové nezaměstnansoti, tak té prodavačce musel najít a dát jiné místo a většinou za stejně nebo i víc peněz.