Shadow_of_Krak:

Rozhodnutí prezidenta Jimmyho Cartera vyjednat převod Panamského průplavu na Panamu bylo velmi diskutované, ale nešlo o to, že by se ho prostě „vzdali zadarmo“. Zde je několik klíčových bodů, které je třeba vzít v úvahu:

Historické souvislosti:

Panamský průplav byl vybudován a provozován Spojenými státy na základě smlouvy podepsané s Panamou v roce 1903. Tato smlouva však byla kontroverzní, protože mnozí
Panamci ji považovali za nespravedlivou a odrážející americký imperialismus. V polovině 20. století vzrostla nespokojenost s americkou kontrolou průplavu, což vedlo k protestům a násilnostem, včetně smrtelných nepokojů v roce 1964. Tyto události vyvolaly tlak na uzavření nové dohody.

Carterova smlouva:

V roce 1977 podepsal prezident Carter s panamským vůdcem, generálem Omarem Torrijosem, dvě smlouvy:

Smlouvu o Panamském průplavu: Panama získala kontrolu nad průplavem po roce 1999.

Smlouva o neutralitě: Smlouva o průplavu: zaručovala, že průplav zůstane otevřený a neutrální pro mezinárodní lodní dopravu, přičemž USA si ponechaly právo jej v případě potřeby bránit****.

Důvody převodu:

Globální vztahy: Ponechání jednostranné kontroly nad průplavem představovalo riziko přetrvávajícího napětí s Panamou a dalšími latinskoamerickými zeměmi, které by mohlo poškodit zahraniční vztahy USA.

Ekonomické faktory: V 70. letech 20. století strategický a ekonomický význam průplavu klesal a díky novějším způsobům přepravy (např. supertankery) ztrácel na významu.

Praktické řízení: Řízení průplavu bez místní spolupráce bylo stále obtížnější.