Americké rafinerie obecně nedokážou efektivně zpracovávat všechny typy ropy stejně dobře. Velká část rafinerií v USA — hlavně na pobřeží Mexického zálivu — byla historicky postavena na těžkou a sirnatou ropu z Venezuely, Mexika nebo Kanady.
Problém nastal po „břidlicové revoluci“, kdy USA začaly těžit
hlavně lehkou sladkou ropu (light sweet crude), například z Texasu a Severní
Dakoty. Mnohé rafinerie jsou ale optimalizované na opačný typ.
Proto americké rafinerie mají potíže zejména s:
- ultralehkou ropou / kondenzátem
→ obsahuje hodně lehkých uhlovodíků a méně těžkých frakcí
potřebných pro výrobu nafty či mazutů.
některými velmi lehkými nízkosirnými druhy ropy
→ rafinerie navržené pro těžkou ropu z nich nedostanou optimální
výtěžnost.
Naopak jsou dobře vybavené na:
- těžkou sirnatou ropu („heavy sour crude“),
- směsi z Kanady,
- historicky venezuelskou a mexickou ropu.
To je důvod, proč USA dlouho:
- vyvážely část své lehké břidlicové ropy a zároveň dovážely těžkou ropu vhodnou pro své rafinerie.
Typickým příkladem lehké ropy je:
West Texas Intermediate
A těžší dovážené směsi:
Western Canadian Select
Maya crude
Za mne:
Nikdo ti za to nemůže Václave, že to nevíš. To je tím, že jsi nejenom ve
škole nedával pozor.

,,Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí."

