Amerika, američané, americké zvyky

Zatímco první část o matematické nenahraditelnosti amerického trhu pro Kanadu je pravda, tvrzení, že kanadské suroviny jsou pro USA „lehce nahraditelné“, v realitě neplatí. Pro americkou ekonomiku a její bezpečnost je Kanada naprosto kritickým a často nenahraditelným partnerem. Ačkoliv je americká ekonomika 13× větší, bez kanadských surovin by se její motor zadrhl. Nejde totiž jen o objem, ale o geografii, infrastrukturu a specifickou kvalitu.

• Ropa a energetika: USA sice těží obrovské množství vlastní ropy, ale americké rafinérie (zejména v Mexickém zálivu) jsou postavené na zpracování těžké ropy. Tuto těžkou ropu dovážejí z Kanady. Nahradit ji z jiných zdrojů (jako je politicky nestabilní Venezuela nebo Blízký východ) by bylo extrémně drahé a logisticky náročné. Mezi oběma zeměmi navíc vedou tisíce kilometrů ropovodů, které nelze nahradit lodní dopravou přes oceán.
• Elektřina: Státy jako New York nebo Vermont jsou přímo závislé na dovozu čisté elektřiny z kanadských vodních elektráren (např. od společnosti Hydro-Québec). Bez nich by severovýchod USA čelil masivním výpadkům proudu (blackoutům).
• Kritické minerály a uran: Kanada je pro USA klíčovým dodavatelem uranu pro jaderné elektrárny a minerálů nutných pro moderní technologie a zbrojní průmysl. USA se zoufale snaží odstřihnout od závislosti na Číně a Rusku. Kanada je v tomto směru jediný bezpečný a spolehlivý soused.
• Automobilový průmysl: Výroba aut v Severní Americe je tak propojená, že jeden díl může překročit hranici mezi USA a Kanadou až sedmkrát, než je auto hotové. Přetrhnutí těchto řetězců by paralyzovalo Detroit i kanadské Ontario.

Vztah USA a Kanady není jednostranné vykořisťování, ale takzvaná vzájemná závislost. Pokud by se Amerika rozhodla kanadské suroviny ignorovat a hledat je jinde, drasticky by stouply ceny pro americké spotřebitele a firmy. Kanada sice potřebuje USA k tomu, aby měla komu prodávat, ale USA potřebují Kanadu k tomu, aby si udržely pozici globální supervelmoci s levnými a bezpečnými zdroji za humny.

Závislost Kanady na USA:
Se dá změnit. Otázka není jestli, ale za jak dlouho.

Suroviny z Kanady jsou lehce nahraditelné:
Kanada dodává do USA denně přes 4 miliony barelů ropy. To teče přímo existujícími ropovody do amerických rafinerií na Středozápadě a v Mexickém zálivu. Tento objem nelze z roku na rok nahradit z žádného jiného zdroje na světě.

Trump byl naopak největším zastáncem kanadské ropy
Trump v roce 2019 uvalil na venezuelský ropný sektor drtivé sankce. Americké rafinerie musely ze dne na den přestat dovážet venezuelskou ropu. Kdo z toho profitoval nejvíce? Kanada. Pokud by Trump chtěl srazit Kanadu na kolena, nechal by venezuelskou ropu volně proudit.

Proč se USA závislosti na Kanadě NIKDY dobrovolně nezbaví?

Čínská hrozba: Pokud by USA řekly Kanadě: „Už od vás nechceme ropu, dřevo ani minerály,“ co by Ottawa udělala? Okamžitě by podepsala masivní obchodní a investiční dohody s Čínou. Peking by velmi rád skoupil veškeré kanadské nerostné bohatství a získal strategický vliv přímo na severní hranici USA. To USA z geopolitického hlediska nikdy v životě nedovolí.

Efekt „Národní bezpečnosti“: Kanada je pro USA ten nejlepší možný soused. Nemá nepřátelskou armádu, je to stabilní demokracie, spojenec v NATO a člen NORAD (společná obrana vzdušného prostoru). Z pohledu Pentagonu je tisíckrát bezpečnější odebírat ropu, uran a hliník ropovodem a vlakem z přátelské Kanady než tankery přes oceány, kde je mohou v případě války ohrozit čínské ponorky.

Američtí spotřebitelé by to zaplatili: Žádný americký prezident si nemůže dovolit způsobit svým voličům takový cenový šok jen proto, aby dokázal, že „nepotřebuje Kanadu“.

Reálné důvody Trumpova tlaku na Madura:

• Domácí politika (Florida): Trump nutně potřeboval vyhrát Floridu v prezidentských volbách 2020. Na Floridě žije obrovská komunita imigrantů z Kuby a Venezuely, kteří Madura nenávidí. Tvrdý postoj proti Madurovi byl pro Trumpa klíčem k zisku jejich hlasů (což se mu podařilo).
• Geopolitika a Monroeova doktrína: Venezuela se stala předmostím Ruska, Číny a Íránu na západní polokouli. Rusko tam posílalo vojenské poradce, Čína tam vlastnila ropná pole za dluhy. Trumpův tým (zejména poradce John Bolton) chtěl cizí mocnosti z amerického „dvorku“ vyhnat.
• Představa snadného vítězství: V roce 2019 se zdálo, že Madurov režim padne sám. Washington věřil, že stačí uznat Juana Guaidóa a armáda Madura svrhne. Byl to chybný odhad zpravodajských služeb, ne komplikovaná hra proti Kanadě.