Amerika, američané, americké zvyky

Tvůj uvedený text nepopisuje realitu, ale kombinuje falešné citace lživě připsané Thomasi Barnettovi s konspiračními teoriemi (Kalergiho plán a kulturní marxismus). Ani Thomas Barnett, ani Frankfurtská škola netvořili plány na biologickou homogenizaci Evropy či řízené snižování inteligence obyvatelstva.

Citáty o „vytvoření světle hnědé rasy v Evropě“, „průměrném IQ 90“ a lidech, kteří jsou „příliš hloupí na to, aby chápali, ale dost inteligentní, aby pracovali, Thomas Barnett nikdy nenapsal ani nevyslovil. Tyto výroky začaly kolovat na přelomu let 2014 a 2015 na ruských a později středoevropských dezinformačních webech a diskusních fórech v kontextu evropské migrační krize. Jedná se o podvrh, který měl dodat rasovým teoriím zdání „odhalení tajného plánu Pentagonu“.

Myšlenka, že elity záměrně plánují smíšení ras k vytvoření poddajného obyvatelstva, vychází z konspirační teorie o tzv. Kalergiho plánu. Kalergi to však nepopisoval jako program, politický cíl ani směrnici pro vlády, nýbrž jako svou filozofickou úvahu o dlouhodobém vývoji lidstva. Krajně pravicové a antisemitské kruhy v 70. a 80. letech (např. rakouský publicista Gerd Honsik) tuto pasáž překroutily a vytvořily z ní mýtus o „plánu na vyhlazení bílé rasy“.

Tvrzení, že Frankfurtská škola vytvořila plán na rozklad Západu skrze školní osnovy, je jádrem konspirační teorie o kulturním marxismu. Co skutečně tvrdili o masové kultuře? Paradoxně tvrdili pravý opak toho, co jim teorie připisuje. Ve svých dílech (např. Dialektika osvícenství) ostře kritizovali masovou kulturu, komerci a spotřební společnost právě proto, že podle nich lidi otupuje, pasivizuje a činí je náchylnými k autoritářství a manipulaci.

Školní osnovy v západních zemích (ať už v USA, Německu či ČR) nejsou řízeny centrálně z jednoho ideologického centra, ale vycházejí z národních či regionálních vzdělávacích standardů.

Vzdělávací systémy v mnoha západních zemích se potýkají s reálnými problémy, které měří mezinárodní testy (jako PISA). Mezi ně patří pokles čtenářské gramotnosti, vliv digitálních technologií a chytrých telefonů na pozornost dětí, nedostatek učitelů nebo socioekonomické rozdíly mezi školami.