Amerika, američané, americké zvyky

Muj pribeh: "Jak sem se ztratil na Aljasce celych pet dni v divocine" Tohle se mi stalo kdyz sem slouzil v US Army na Aljasce. Bude to na pokracovani: Diky nekonecne moudrosti nasich velitelu roty v US Army, nemame u sebe zadnou munici. Pouze nase M-16 pusky. Pry je to proto abysme se navzajem nepostrelili. Neduverovali vycvicenym vojakum americke pechoty? Pouze nas cetar O’Reilly ma u sebe ostre naboje v pripade nebezpeci. Cili dle tohoto opatreni, v pripade ze jsem napaden grizzly medvedem, musim nejdriv vyhledat sveho serzanta, pozadat o naboje a pak nabijet pusku. Jenze tito medvedi utoci rychlosti blesku, tak kazdy chlapik by mel mit u sebe ostre naboje.
Brodit se po dne potoka neni zadna legrace, ale porad je to lepsi nez se prodirat neuveritelne hustym krovim. Z Ruskeho jezera se vyliva velky pocet malych potucku kterymi se prodirame smerem k cili. Sockeye lososi se vytiraji v ohromnych mnozstvich v Ruskem jezere v tuhle rocni dobu a tim prilakaji mnoho grizzlies. Tyto potucky zpusobili, ze jsme se rozdelili na male skupiny vojaku velikosti asi peti vojaku.
Voda zmrazila me koncetiny az do morku kosti a zacly me bolet nohy. Kus ode me vidim cleny nasi roty jak se prodiraji neprostupnym krovim. Zadne stezky tu neexistuji, obcas narazime na zvireci stezku ktere zrovna nevede nasim smerem. Dobre vime ze tyhle potoky se eventuelne vlevaji do Resurrection reky ktera se vleva do oceanu kolem mestecka Seward, coz je cil naseho putovani.
Rikam si, zatracene, oni vsichni pochoduji rychleji nez ja, najednou nevidim kolem sebe nikoho krome Chucka, meho kamarada, ktery urputne bojuje skrz huste krovi. Do pytle, ja musim pridat aby me tu nezanechali!!
Utahnu si popruhy ruksaku, upevnim si pusku a rozhodnu se rozejit s vetsi rychlosti. Zacinam byt dost unaven a mam hlad, ale v rucksaku nemam zadnou potravu. Helikoptera nam ma shodit nejakou potravu behem odpoledne. Alespon nemam zizen, kolem dokola je spousta ciste vody
Asi tak po pul hodine nevidim kolem sebe ani Chucka. Kde jsou vsichni? Vim, pochoduji moc pomalu, musim na to slapnout. *
A jak pochoduji kolem kroutici seho proudu, tak najednou si uvedomuji ze ty vsechny potucky se zdruzily do jedny velike ricky. Pospicham podel leveho brehu. Zda se mi ze v dalce slysim helikopteru, asi nam veze nas obed. Reka se vyrovnala a vidim pred sebe nejakych 200 yardu ale porad nevidim zadne vojaky?. Podivam se smerem za mne a taky zadni vojaci. Do pytle, opravdu pochoduji tak pomalu v porovnani s celou rotou?
Chuze se ted stava mnohem prijemnejsi, zeme se sklada z malych, kulatych kamenu a pisku. Premyslim o tom co budu delat kdyz se s nikym nespojim. Myslenka ze budu spat sam v divocine me moc neimponuje, presto ze mam spacak v ruksaku. Behem pochodu sem videl nekolik grizzly stop a vubec se necitim jako nejaky hrdina. Zacinam opravdu mit hlad o rana sem nic nejedl