Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Mne jednou jeden blbec rikal, ze jsme utekli a nechali je v tech srackach a nic jsme proti komunistum nedelali
Odejit mohl skoro kazdy, kdo by chtel a mel na KOULE ! A delat neco proti komunistum bylo na nich a ne nas ze zahranici !

Tohle byl Pointuv oblibeny argument. A zrovna tak jako proc nedelame nic proti tomu komunizmu v Americe.

Tak nam mile Kujo povez co jsi za poslednich 40 let udelal proti rozrustani
socialismu a komunismu v Americe.
Potichu a plizive se to sunulo a najednou jste kuwa prekvapeni
ze vetsi pulka americkeho obyvatelstva tihne k socialismu.

Tebe to stejne srat nemusi, ty uz to dozijes doma ve sklepe,
rozvazkova sluzba stle funguje.

Tady jsem neco vygůgloval:

"Přesto se zdálo, že mi, až na pár výjimek, nechtějí emigraci odpustit ani dobří přátelé".

"Dnes už je celonárodní pocit, že každý, kdo se rozhodl žít v zahraničí, zradil vlast, o hodně slabší, ale tu a tam se s ním dosud setkáte. Bylo by snadné pokoušet se ho vysvětlit tajnou závistí ("Podívejte se, tak tenhleten si žije v Německu/Itáli­i/Americe, a já, i když jsem mnohem chytřejší a šikovnější, jsem nikdy nevylez z Balíkova"), ale to je, myslím si, příliš jednoduché vysvětlení. Nenávist k emigrantům je složená z víc věcí, jistě v ní hraje roli fakt, že mnozí emigranti se po návratu či při svých dovolených v Čechách a na Moravě chovali jako hrozní hauři: oni vědí všechno, oni jsou zcestovalí, zápecníci, co zůstali doma, vědí velké h. Emigranti si často hrají na to, jak "zapomněli rodnou řeč", pletou do češtiny cizí slova, špatné rody či pády, mluví s "přízvukem", ukazují, jak úžasně se pocizinečtili a jak málo pro ně rodná hrouda znamená. Člověk, který nestrávil delší dobu v zahraničí, nemůže tušit, že tohle bývají právě ti týpkové, kteří se řeč své nové (jak sve stare) vlasti nikdy pořádně nenaučili (viz. lopata ) a oni sami se v ní cítí jako velké h. Tenhle druh emigrantů si pak periodicky léčí mindráky ve své rodné zemi – a je na první pohled hodně nápadný. Sama, a to jsem strávila v zahraničí skoro půl života, je těžko snáším".

"Zdá se mi ale, že část odporu k emigrantům ze strany populace, která zůstala doma, je daná – no ano, vlastenectvím. Nechci se pouštět do historických úvah, ale možná to ani není potřeba. Stačí, když si ti z nás, kterým je dnes přes čtyřicet, vzpomenou na agitační vlajkoslávy, pionýrské sliby, socialisticky-vlasteneckou rétoriku. Tohle všechno nás mělo přesvědčit, že naše česká kotlinka (ač svého času, z vlasteneckého a heslotepeckého hlediska nepohodlně, doplněná o Slovensko) je pro pravého Čecha jediné místo na světě, kde může být šťastný a kde má právo – a povinnost – zůstat až do smrti".

"I když jsme se mnohdy tvářili, že téhle propagandě nevěříme a ať si s ní jdou vytřít hádejte co, přece v nás z ní mnohé zůstalo a drží to a drží".

https://pekarkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=479208

V kterych zemich jsou na jejich emigrant hrdi? Odkud mas tu informaci?