Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Ale tohle tvrdej všichni cizinci. Mexicka kuchyne v Americe (severni) tez nema udajne nic spolecnyh s tou opravdovou, podle Mexicanu, kteri zde zijou. Totéž platí o všech ostatních exotických kuchynich, které ma v USA dnes clovek k dispozici.

Dobre podano

Chut je o zvyku.

Vyrostl jsi na cukru a speku? Nejspis ti to bude dal chutnat
i kdyz vis ze by ses toho nemel ani dotknout.
Americke pivo je docela hnus ale da se zvyknout i na to.
Plzen me nikdy nechutnala, ale Bavorsky asi muzu vsechny..
Cigarety - doutnik je podbna vec.

Oni ale nejsou ani nodle jako nudle. Kysele okurky a ruzne horcice?
Vem to nekdy dost dlouho, ale svoji chut dokazem zmenit.

Já vyrostl hlavně na masu. U nás vařil často táta a ten vařil guláše, pečená masa, omáčky z hovězího, vepřového, z králíka. Maso bylo denně a já maso miloval. Na sladký jsem moc nebyl. Jen někdy jsem dostal chuť na sladký. Jiný děti šílely po bonbónech, čokoládách, já si radši otevřel játrovou paštiku a tu jsem doslova sežral jen tak samotnou pro chuť. Píšu o době, kdy mi bylo nějakých 6-10 let. Miloval jsem ostrý guláše. Dospěláci otevřený pusy, chladili si je pivem či vodou, já si to ještě připepřil:)
A zase...děti venku blbnuly, já si radši vzal krumpáč a šel na zahradu dobývat kameny ze zrušené zdi, které zbyly pod úrovní země. Byl jsem při tom hubenej jak lunt, ale tohle mě bavilo. Taky štípání dříví. Zpocenej, unavenej, ale spokojenej u ty práce. To mi bylo tak 8-10 let. Jiný děcka by ten krumpáč zlomil v pase, ale já byl při tom nejhubenější ve třídě. No...byly bicepsy a ramena na ten věk od ty práce, to zas jo. Jinak ale jak z koncentráku
Teď mám rád všechno, jak sladký, tak kyselý, pálivý, především maso, hlavně králíka a jehněčí. Nesnáším rajskou, koprovku jedině vlastní výroby.

Francouzská kuchyně je jiný svět. Ale ve zbylé Evropě mám hned po ní Maďary.

Že tu nikdo nezmínil halászlé?

To se přece rozumí samo sebou.