Trump útočí na nejmocnějšího muže světové ekonomiky. Bitva je
prohraná nehledě na výsledek
Dnes 10:34
Šoupání úvěrovými sazbami o desetiny procenta se stalo jednou ze
sledovaných akcí na poli české bankovní politiky. Donedávna málokdo
věděl, že jde o klíčovou roli České národní banky (ČNB). Nyní jsou
ostře sledovaným tématem, jenž zásadním způsobem ovlivňuje zejména cenu
hypoték. Nejinak je tomu ve Spojených státech. Poskakování úrokových
sazeb je však v USA mnohem důležitějším tématem. Dění v největší
světové ekonomice zajímá i prezidenta Trumpa a přistupuje k němu po
svém.
Federal Reserve System (FED) je název americké centrální banky. Proč se tato banka nejmenuje banka podobně jako ČNB, je jedním z typických projevů americké angličtiny. Porovnat můžeme třeba k situaci, kdy americký ministr zahraničí nenese funkční titul ministra zahraničí, ale jedná se o tzv. State Secretary (doslovný překlad by byl asi "státní tajemník").
Základní role FEDu je velmi podobná tuzemské ČNB. Obě instituce by měly být nezávislé na politických činitelích a obě by měly dbát na inflační zdraví ekonomiky. K tomu slouží úvěrové sazby, které určují, za kolik mohou banky půjčovat. U nás jsou pak v praxi především propírány výše procent na hypotékách a z druhé strany na spořících účtech.
Za vším hledej kreditky
Pochopitelně se to týká všech úvěrových produktů a v tom tkví i jeden z klíčových rozdílů mezi praktickým životem Američana a Čecha. Zatímco u nás pozvolna přecházíme z platby v hotovosti na platby debetními kartami, v USA již dlouhá desetiletí funguje trochu jiný princip nákupu v retailovém sektoru.
Zatímco u nás byla platba pomocí kartou v 90. letech jen imaginární projev americké televizní produkce, v USA se oněmi kreditkami běžně platilo a platí dodnes. Stále pak platí, že někdo neví jaký je princip kreditní karty. Platba kreditkou je totiž na dluh a debetní kartou se odsají přímo peníze z účtu.
Zatímco v česku se kreditní karty využívají marginálně a jsou devizou zejména vášnivých cestovatelů, v USA dominují. Bystrým není potřeba napovídat, že zatímco u nás úvěrové sazby sledují zejména refinancování chtiví vlastnící nemovitostí s hypotékami, v USA se problém týká všech.
Možná tady koření Trumpovo umístění šéfa Fedu Jeromeho Powella na seznam jeho nepřátel na život a na smrt. O místo na tomto seznamu Powell soutěží v těsné konkurenci sprch s nízkým tlakem, s nimiž chce americký prezident rázně zatočit!
Na nezávislosti v USA záleží, v čemž se může Trump přepočítat
Trump by rád viděl nízké úrokové sazby. Jeho voliči by totiž instantně viděli nízké provozní náklady na svých kreditkách. Navíc se nejspíš i v tomto ohledu projevuje Trumpova minulost realitního handlíře. Na nákupech nemovitostí se totiž nejsnáze vydělá, když jsou levné peníze. Půjčíte si za levný úrok, peníze uložíte do cihel a jelikož to tak udělá řada lidí, cena nemovitostí poletí nahoru.
Jenže mezi úkoly FEDu není usnadňovat realitní byznys, ale dohlížet na inflaci, protože pokud cenová hladina letí nahoru, může to mít zásadní vliv na důvěru v systém. USA ve své historii nemají kapitoly s jiným politickým režimem než takovým, kde systém demokratických pravidel funguje. Jedním z těchto pravidel je i nezávislost FEDu, jenže ta v osobě Jerome Powella leží Trumpovi v žaludku, jelikož ho neposlouchá.
"To je nakonec ten problém. Na vnímání nezávislosti skutečně záleží, a právě to je zhoubným důsledkem útoků, které skutečně vyvolávají pochybnosti o tom, zda Fed může být tak pevný, jak centrální bankéři chtějí,"
vysvětlila začarovaný kruh současné situace pro BBC ekonomka Sarah Binder z Univerzity Georga Washingtona.
Pokud by bylo v nejlepším zájmu ekonomiky, občanů i inflační hladiny snižovat úrokové sazby, zůstala by na patře pachuť ztráty nezávislosti centrální banky. Eroze důvěry v systém se však může vymstít každému, i Donaldu Trumpovi. Dost možná totiž s tímto problémem bojují i centrální bankéři.
Další informace viz. odkaz (link):