Radek Vondráček
6 hod
·
Na rozhovoru Tuckera Carlsona a Vladimíra Putina je možná mnohem
zajímavější než samotný rozhovor to, co se stalo a děje po něm a okolo
něj. Za mě nejzajímavější je asi následné interview pedagoga univerzity
Karlovy a redaktora, ve kterém oba Putinův rozhovor řeší, ale poté se
zjistí, že ani jeden z nich rozhovor neviděl ani neslyšel.
Tak trochu symbol naší doby...
Je každého věc, jakému rozhovoru věnuje svůj čas. Nic proti. Mimochodem,
já uvedený rozhovor také nedokoukal do konce. Kdybych se k němu ale měl
veřejně vyjadřovat, a to zejména jako novinář, tak si rozhovor pustím a
poslechnu, i když mě to nebude bavit. Vždyť znalost věci a nastudování
podkladů a nějaké objektivní zhodnocení je přece základ poctivé
žurnalistiky.
Nebo ne? Už to neplatí?
To je jako, když máte ve škole referát o knížce, kterou jste měli
přečíst a nepřečetli. Možná to i projde, ale na jedničku to u dobrého
učitele být nemůže.
Putinův rozhovor a následné reakce novinářů, politologů, aktivistů a
dalších je ukázka toho, jaký je rozdíl mezi žurnalistikou a
nálepkováním. To první je kus práce a zasloužíš si respekt všech. To
druhé nestojí za nic a jen to pomáhá ještě víc rozdělovat lidi.
Snad každý pochopil, že tenhle příspěvek vůbec není o Carlsonovi nebo
Putinovi. Je o nás. Tohle jejich interview jen rozsvítilo problém, který je
v naší zemi už dlouho.
Přeji hezký víkend všem.