Rodokmen Ursuly je mnohem pestřejší:
Rodinný původ a mládí
V roce 1958 se narodila jako Ursula Gertrud Albrechtová[6] v belgické obci
Ixelles, součásti bruselského regionu, kde vyrůstala do třinácti let. V
rodinném kruhu získala přezdívku Röschen, zdrobnělinu odvozenou od
německého tvaru jména Růžena.[7] Otec Ernst Albrecht se po ustavení
Evropské komise v roce 1958 zařadil k první generaci úředníků Evropských
společenství. Nejdříve pracoval na pozici vedoucího úřadu komisaře pro
vnitřní trh a regionální politiku Hanse von der Groebena v Hallsteinově
komisi a v letech 1967–1970 jako generální ředitel Generálního
ředitelství pro ochranu hospodářské soutěže. V belgickém Uccle
docházela do základní školy European School, určené pro děti úředníků
a představitelů Evropských společenství,[8] jíž později navštěvoval
také Boris Johnson.
V roce 1971 se rodina přestěhovala do města Lehrte v dolnosaském zemském
okresu Hannover, kde se otec stal ředitelem potravinářské firmy Bahlsen a
vstoupil do místní politiky.[9] V období 1976–1990 působil jako předseda
zemské vlády Dolního Saska. Do zemského parlamentu byl znovuzvolen v letech
1978, 1982 a 1986.[10] V roce 1980 se v Křesťanskodemokratické unii
ucházel o nominaci do úřadu spolkového kancléře, podporován stranickým
předsedou Helmutem Kohlem. Těsně však prohrál s Franzem-Josefem Straußem,
kterého ve všeobecných volbách porazil úřadující kancléř Helmut
Schmidt. V dolnosaských volbách 1990 pak utržil porážku od sociálního
demokrata Gerharda Schrödera, jenž ho vystřídal v čele zemské vlády a v
roce 1998 se stal spolkovým kancléřem.
Většina předků pocházela z Hannoverského království a Svobodného
města Brém, které leží na severozápadě Německa. Jedna z amerických
prababiček měla převážně britský původ, se vzdálenějšími
francouzskými a italskými kořeny. Část příbuzenstva odvozovala svůj
původ z Pobaltí, tehdejší součásti Ruského impéria. Albrechtova rodina
patřila do třetí nejvyšší společenské třídy Brunšvicko-lüneburského
kurfiřtství a Hannoverského království, do tzv. Hübsche („dvořanů“).
V této linii byli od 17. století jejími předky lékaři, právníci a
úředníci ve státní službě. Prapraděd George Alexander Albrecht se v 19.
století přestěhoval do Brém, kde se vypracoval na majetného obchodníka s
bavlnou. V roce 1895 byl jmenován rakousko-uherským konzulem. Oženil se s
Louisou Knoopovou, dcerou barona Ludwiga von Knoop, jednoho z nejbohatších
podnikatelů Ruského impéria 19. století.[11]
V roce 1857 Ludwig von Knoop začal na ostrově Kreenholm ve městě Narva v
Estonsku stavět největší textilní továrnu v Evropě, jejíž provoz byl
zahájen v roce 1858. Spoluinvestory tohoto projektu byli ruští obchodníci a
průmyslníci, bratři Aleksey a Gerasim Chludovové[12]. Jejich neteř,
Naděžda Kramářová (Abrikosova-Chludovová) [13], byla manželkou prvního
předsedy vlády nezávislého Československa Karla Kramáře.
Prarodiči otce byli obchodník s bavlnou Carl Albrecht (1875–1952) a
Američanka Mary Ladsonová Robertsonová (1883–1960), patřící k
privilegované plantážnické rodině z Charlestonu v Jižní Karolíně.
Předci této prababičky měli významný podíl na britské kolonizaci
Severní Ameriky. Patřili k prvním anglickým novousedlíkům v Provincii
Karolína, ve Virginii, Pensylvánii a na ostrově Barbados včetně guvernérů
koloniální éry. Mezi předky patřili karolínští guvernéři John Yeamans,
James Moore, Robert Gibbes, Thomas Smith a Joseph Blake, zástupce
pensylvánského guvernéra Samuel Carpenter i americký revolucionář a
zástupce jihokarolínského guvernéra James Ladson.[14][15][16] Rodina
Ladsonů vlastnila rozsáhlé plantáže. James H. Ladson, jenž měl do
zrušení otroctví více než 200 otroků, byl bratrem Sarah Reeve Ladsonové a
dědem Mary Ladsonové Robertsonové,[14] prababičky Ursuly von der Leyenové.
Američtí předci představovali od 18. století nejmajetnější vrstvu
Britské Severní Ameriky, včetně Josepha Wragga, britského velkoobchodníka
na trhu s otroky.
Do manželství Carla a Mary Albrechtových se narodil praděd současné
předsedkyně Evropské komise, psycholog a lékař Carl Albrecht, který
vyvinul metodu meditace založené na autogenním tréninku, s využitím pro
výzkum mystiky vědomí.[17] Měl dva syny, politika Ernsta Albrechta a
dirigenta George Alexandera Albrechta. Syn dirigenta Albrechta, bratranec
političky Marc Albrecht, se v roce 2011 stal šéfdirigentem Nizozemské
národní opery.[18]
Erb rodu von der Leyenů
V roce 1986 se vdala za lékaře Heika von der Leyena, pocházejícího z rodu
von der Leyen, který zbohatl na obchodu s hedvábím. Do šlechtického stavu
byl rod povýšen již roku 1786. Heiko von der Leyen se v roce 2002 stal
profesorem vnitřního lékařství a experimentální kardiologie na
lékařské fakultě v Hannoveru. Rovněž působil jako generální ředitel
společnosti v oblasti lékařské techniky. Pár se poznal v göttingenském
univerzitním pěveckém sboru.[19] Do manželství se mezi lety 1987–1999
narodilo sedm dětí.[20] Rodina von der Leyenových se řadí k členům
luteránské Evangelické církve v Německu.[21]
Ursula von der Leyenová je rodilou mluvčí německého a francouzského
jazyka, plynně hovoří anglicky, když celkem pět let strávila ve Spojených
státech a Velké Británii.[22] V minulosti závodila v jezdectví.[23] Rodina
žije na statku u Hannoveru.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ursula_von_der_Leyenov%C3%A1