Tálibán hrozí Islámskému státu, střet je na spadnutí
Tálibán v úterý varoval hnutí Islámský stát Chorásán (IS-K)
působící na území Afghánistánu, že pokud bude útočit na jeho hnutí po
ustavení islámského režimu, zareaguje na to. Expert na teroristické skupiny
v oblasti Abdul Sayed v listu The Washington Post upozornil, že IS-K zřejmě
bude v útocích ze sektářských důvodů pokračovat.
„Víme dobře, jak reagovat a zastavit je,” přiblížil v úterý mluvčí
Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid, co se stane, pokud se radikálové z IS
pokusí vést válku a páchat zločiny i poté, co se k moci v Afghánistánu
dostal islámský režim tálibů.
„Islámský stát nemá v Afghánistánu žádný prostor,“ doplnil
další vysoký představitel Tálibánu Abdul Jak Vašík. Současně ale
zpochybnil sílu IS: „USA prokazují jeho existenci za pomoci dramatické
propagandy.“
Tálibán proti IS-K postupuje tvrdě
Islámský stát Chórasán stál za atentátem na kábulské letiště z
minulého čtvrtka, při kterém zahynulo 13 amerických vojáků a více než
170 Afghánců včetně 28 příslušníků Tálibánu. V pondělí také
ostřeloval letiště raketami, které americké antirakety sestřelily.
Tálibán k IS-K přistupuje nekompromisně, když došlo ke vzpouře v
kábulské věznici, popravil devět jeho příslušníků, uvedl list The Daily
Telegraph.
...............Americké zásahy proti IS-K však Tálibán odmítá.
Ukázalo se to v neděli poté, co americký dron v neděli zlikvidoval
sebevražedného atentátníka Islámského státu, když raketa zasáhla
vozidlo výbušninami. Jejich exploze zabila deset civilistů včetně
devítičlenné rodiny s dětmi. To vyvolalo pobouření a Vašík řekl jasně:
„USA nemají žádné právo provádět nálety v Afghánistánu. USA budou
zodpovědné za svou reakci.”
Střet je podle experta nevyhnutelný
Tálibán se však zřejmě konfrontaci s Islámským státem Chorásán
nevyhne, upozornil v listu The Washington Post Sayed, který se věnuje
radikálním skupinám na univerzitě v Lundu. Podle něj bude IS-K pokračovat
v boji proti Tálibánu, který považuje za zrádný a odpadlický.
Když začal jednat Tálibán s USA, IS-K to odsoudil. Po uzavření dohody
vyhlásil emír IS-K Šaháb Muhadžír, který se dostal do čela hnutí v
květnu 2020, strategii stojící na teroristických útocích ve městech.
Měly být namířené proti Tálibánu, afghánské vládě i jejich
„americkým pánům“. Jejich terči se staly školy, kam chodily dívky,
kábulská porodnice i novináři a Hazárové, což je jediné etnikum v zemi
vyznávající šíitský islám.
IS-K vybudoval síť svých příznivců ve městech včetně Kábulu, v
níž byli i bojem zocelení veteráni války, kteří se kvůli dlouhému
trvání konfliktu přidali k radikálnímu salafismu. V Kábulu se k IS-K
přidali i někteří radikálové z nebezpečné sítě Hakkání, která před
několika lety podnikala velké útoky na americké jednotky. Nelíbilo se jim
spojení Hakkání s Tálibánem a změna strategie, která znamenala odklon od
těchto útoků. K IS-K se přidali i bojovníci jiných afghánských skupin,
navázaných na Muslimské bratrstvo.
Většinou měli velké zkušenosti s bojem ve městech, což ukázaly
sebevražedné atentáty v Kábulu i Dželalabádu s desítkami oběti a
srpnový útok na věznici v provincii Nangarhár, kterou obléhali dvacet hodin
a umožnili utéci zhruba tisícovce vězňů včetně stovek příslušníků
IS-K .
Náboženské rozdíly
Obě skupiny ale rozděluje především výklad práva šaría. Islámský
stát je salafistický, trvá tedy na doslovnosti textu koránu a hadís a
odmítá jejich interpretace.
Naopak Tálibán čerpá z tzv. deobandismu. To bylo hnutí návratu ke
kořenům islámu v liberálnější hanífovské škole rozšířené v
Turecku, která umožňuje volnější výklad a snaží se vždy najít
nejlepší alternativu pro daný případ z hlediska prospěchu společnosti a
jednotlivce. Dbá však na taklíd (prameny práva), tedy úplné dodržování
pokynů islámských expertů na šaríu. I když deobandismus ovlivnil i
saúdský ortodoxní wahhábistický islám, protože jeho vyznavače v
Pákistánu od 80. let podporovala Saúdská Arábie, rozdíly zůstaly.
Islámský stát Chórasán vznikl v roce 2015 v době, kdy byl v Sýrii a
Iráku na vrcholu kmenový Islámský stát. Přidali se k němu někteří
bývalí členové al-Káidy, která je také salafistická, a odpadlíci od
Tálibánu v Afghánistánu i Pákistánu, kteří prosazovali ještě
přísnější výklad šaríi a koránu.
Skupina čelila v letech 2016 až 2020 tvrdým útokům ze strany Američanů,
afghánské armády, ale i tálibů. Právě pozice IS-K patřily k hlavním
cílům zesílené bombardovací ofenzívy USA po nástupu Donalda Trumpa. Na
zemi ji v provinciích Kunar a Nangarhár vytlačovali afghánští vojáci i
tálibové, i když ti mnohdy zase spolupracovali s příslušníky IS-K při
útocích na Američany a vládní síly. Všichni opakovaně slavili zničení
IS-K, ten se ale po roce 2020 restrukturalizoval a zaměřil se na atentáty ve
městech.
Abdul Sayed v listu The Washington Post varuje, že ve chvíli, kdy se Tálibán
bude přeměňovat ze vzbouřeneckého hnutí na vládnoucí sílu, část
nespokojených se může přidat k IS-K. Zásahy proti Islámskému státu by
mohly Tálibán dále diskreditovat. Pro Tálibán bude těžké zasáhnout
proti soupeřícímu hnutí kvůli námitkám radikálů a obavám, že by
ztratil část svých bojovníků, v jejichž očích by se Tálibán zřekl
cesty džihádu mečem.
Sayed uvedl, že IS-K zatím nepředstvauje pro Západ aktuální nebezpečí, i
když nelze vyloučit, že tam podnikne atentát. Podle zprávy ze Střediska
pro boj s terorismem ve West Postu tádžická buňka IS-K vedená zřejmě
Ravsanen Bokijevem ve spolupráci se syrským mentorem abú Fatimem a
Dagestáncem Arsenem Muchažirovem, plánovala útoky na základny NATO v
Německu. V dubnu 2020 tomu zabránila německá policie.