V USA dochází k zajímavé situaci. Dalo by se říct, že jde o rozčarování z politických gerontů. Týká se to nejen Bidena, ale i Trumpa. Republikáni si už většinově nepřejí, aby se Trump vrátil do politiky. A to nejen politici, ale i voliči. Ještě horší je to v souvislosti s Bidenem. Dneska už v USA skoro nikdo nepochybuje, že současný prezident je, slušně řečeno, poněkud mimo. Ale především voliči ve stále větší míře zjišťují, že ti, kdo za něj vládnou čili státní administrativa, nepodává výkon, který slibovala. Jak to po posledních prezidentských volbách vypadalo div ne na občanskou válku, teď v zemi převládá spíše letargie. Obyvatelstvo si sále více uvědomuje, že jejich stát už není to, co býval, a hlavně, že z této situace není viditelné východisko.
Kořeny této situace vidím v celkovém vzniku Unie. Jde o stát migrantů. V tak krátkém historickém čase se z nich nemohl vytvořit národ. To znamená, že stát mají, ale nejsou národem. Každý občan prakticky je odněkud. Zakotven je i po třech generacích ještě pořád v domovině svých předků. Svůj současný domov vnímá asi tak, jak brigádník ubikaci, noclehárnu. Národy se netvoří za dvě, či tři staletí, ale spíš za tisíciletí. Nejen obyvatelé, ale i političtí představitelé měli vždycky stejný problém. Proto kupříkladu velice okázale demonstrovali svůj patriotismus. Při tom jim chybělo to základní. Vědomí sounáležitost se vším obyvatelstvem a z toho plynoucí sebevědomí na mezinárodním poli. Chybí jim dodnes prakticky sebeúcta, takže museli pořád světu něco dokazovat. Z toho důvodu předvádějí světu neustálé siláctví. Zatím jim to vycházelo. Jenže teď už si to nemohou dovolit, takže z toho plyne nerozhodnost vedení země a chandra jeho občanů.
(Citat z internetu, nebudu uvádět autora, to by vás rozptylovalo )