Krvavá "oslava" prvních nedožitých Hitlerových narozenin, které připadají na tento dubnový den.
Strašné.
Můj otec, tehdá 17. letý také utekl z budování protitankových příkopů, dal se k partizánům v Chřibech a byl s ostatními dopaden, odvlečen zpět na pracoviště s vyhlídkou popravy po dokončení příkopů. Štěstí v tom, že Němci potřebovali každou ruku na hrabání příkopů a štěstí v tom, že Rudá armáda byla v tomto úseku rychlejší, než popravčí četa. Jednoho rána nebylo v koncentráku Němců. Z tábora si přinesl domů deku a vši. Babička vyprávěla, že když na přivítanou objala syna, tak viděla z blízka, jak se na něm hemží. Takže na dvůr, svlíknout do naha, umýt ve škopku, vlasy petrolejem, hadry z lágru spálit ... a jídlo a jídlo a jídlo. Prý byl kost a kůže.
Byla to tragedie, pár dnů před koncem války. Nejen pro ty muže, ale pro
celou vesnici.
Přitom Hitlerovi v té době zbývalo už jen deset dnů života.
Doufejme, že se pachatelům dostalo zaslouženého trestu. Pokud tedy byli
podle spojeneckého ujednání předáni do SSSR.
Oprava - posledních dožitých Hitlerových narozenin. Moje chyba, jsem to
opravoval, a nakonec to tu zůstalo bez korektury. 
