Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

Odpověz mi....komu zabavil Beneš majetek....když ho M. Havel prodal Němcům? Barandovské ateliery patřily němcům... tak?

Já psal o Lucerně, ne barrandovských atelierech.
Havlovy restituce nesleduju.
Co vím, že ten majetek za války podléhal arizaci, tedy vynucenému "odkupu" nebo převodu, což mohlo být po válce de iure zrušeno.
mám snad začřít ty kauzy studovat?

já vím, že žádný z právníků do toho nešel, i přes plno keců "antihavlisdtů" kolem toho (lucerny), že havel zrestituoval i barrandovské ateliery nevím.

Ale já psala o Barandově....od začátku. A ty čti, na co reaguješ!
Když nesleduješ- nevíš, tak se nevměšuj.

???
Já ale psal jasně o Lucerně. A ty se mně na to zeptáš na barrandov .-)))

a on havel opravdu restituoval i barrandovské ateliery? .-))))

Osudný rok 1939 a okupace českých zemí s sebou přinesly konfiskaci barrandovských ateliérů, které se pro Němce staly vítanou válečnou kořistí. Jejich vlastní filmová produkce podřízena Goebbelsově systematické propagandě mohla skvěle vybavené ateliéry dokonale využít pro výrobu filmů podřízených nacionálně sociálnímu vkusu. Barrandov musel být co nejdříve odebrán českým podnikatelům a dán k dispozici vítězům. To se nakonec bez souhlasu Miloše Havla i správní rady společnosti skutečně stalo. Němci postupně navýšili svůj podíl ve společnosti tak, že původní česká společnost A-B zcela zanikla a na její místo nastoupil nově založený německý Prag-Film. V barrandovských ateliérech vybudovali Němci k původním „havlovským“ Starým halám ještě další tři ateliéry, takzvané Nové haly. Za války v nich bylo vyrobeno 82 filmů.
Během pražského povstání v květnu 1945 se bojovalo i o ateliéry. Došlo při tom ke škodám a požáru několika dřevěných budov. Po osvobození se už ateliéry původním vlastníkům nevrátily. Podle návrhu levicově orientovaných českých filmařů byl už v roce 1944 odeslán exilové vládě do Londýna dopis se žádostí o znárodnění a prezident svým dekretem č. 50 těmto požadavkům vyhověl. Bývalý filmový magnát a podnikatel Miloš Havel se usadil v Mnichově a do vlasti se už nevrátil.
Po roce 1948, kdy byl vládním nařízením zřízen znárodněný Československý státní film, se dobře vybavený a válkou téměř nepoznamenaný Barrandov stal nejdůležitější základnou obnovené národní kinematografie. K ohromné plejádě filmů, které v něm v období čtyřiceti let komunistické nadvlády vznikly, patří propagandistická dílka, která upadla v zapomnění, ale i skvosty poválečné kinematografie vrcholící v šedesátých letech nástupem takzvané „nové vlny“.

https://www.barrandov.cz/o-nas/nase-historie/