Dlouho jsem ti odolával kráso tak starobylá i tak nová.
Pozdě jsem si tě zamiloval, Bože.
A tys byl zatím uvnitř, ale já venku a hledal jsem tě tam.
A deformoval jsem to krásné, co jsi stvořil.
Tys byl se mnou, ale já jsem s tebou nebyl.
Ta krásná stvoření mě držela daleko od tebe,
a přitom, kdyby nebyla v tobě, nebyla by vůbec.
Volal jsi a křičel a prolomils mou hluchotu;
leskl ses a zářil a zahnals mou slepotu;
vydával jsi vůni a nadechl jsem se a vzdychám po tobě;
okusil jsem tě a hladovím a žízním po tobě;
dotkl ses mě a vzplanul jsem po tvém pokoji.
Až k tobě přilnu celou svou bytostí,
nikde pro mě nebude bolest a námaha
a můj život bude živý, celý naplněný tebou.
Koho naplňuješ, toho pozvedáš –
- a protože já tebou naplněn nejsem,
jsem teď sám sobě přítěží.
Zlé smutky ve mně bojují s dobrými radostmi – a nevím,
na kterou stranu se přikloní vítězství.
Běda mi! Pane, smiluj se nade mnou. Běda mi!
Zamyslete se nad sebou ))) chuligáni! 











, ty náš malej 

