Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

takhle to ale ve svete nefunguje, mozna nekde v Africe, ale ne v zapadni Evrope, to je ciste poskomunisticky syndrom, kdy museli mit lidi zname a podplacet a vsechny ty nesvary, se keterymi bys na zapade nepochodila. Kolikrat jsem si rikala, jak by se asi tvaril muj lekar, kdybych mu davala penize v obalce, nebo flasku nejakeho vina...to jsou ty postkomunisticke zvyky, vseho vyuzit, delat si zanmosti a clovek, ktery to neumi a nepraktikuje nema nakonec nic.

Přesně jak říkáš ..chodila jsem k ortopedovi,super doktor,ochotný,pří­jemný ptal se mě i na situaci v ČR prostě přátelský,říkám doma manželovi,že mu koupím bombonieru až tam půjdu..on mi říká ..no blázníš..by se urazil.Když jsem tam byla tak jsem mu říkala o čem jsme se doma bavili tak se smál a říká mi.. neurazil bych se ale tady to opravdu tak nefunguje.

Ono je to taky o charakteru každého člověka. Já jsem nikdy úplatek nedala- proč? A taky bych měla obavu právě z toho, že se ten dotyčný urazí.

Samozřejmě sumity EU o kradině a podobné o ničem jiném nejsou ,společná fotka úsměvy ,ožíracka a hurá soukromými tryskáči za peníze daňových poplatníků domů.tak funguje celý blBrusel

Za sebe jsem neměla nikdy potřebu někoho uplácet. Nedělala jsem to za komunistů a nedělám to ani dnes. A víš proč? Cítila bych se špatně. Jen jednou jedinkrát jsem dala dětské doktorce bomboniéru, ale to až potom, co mi zachránila syna jako poděkování. Takže si s těmito řečmi můžeš víš co.