Jo jo, a když mi pěl Marianu... 
Zajímavé je, že po pár letech se o mě pokoušel jeho syn, veterinář.
Jezdíval k nám na koni... Vozila jsem ho na setkání s jeho kolegy, aby mohl
pít. Přitom já v té době ještě neměla řidičák... 
Ach jo! Kdeže ty loňské sněhy jsou!
Nechtěla jsem mu dát ani pusu.
Pak na silvestrovské zábavě pro mě před půlnocí přišel a po odbití
půlnoci mi dal takového francouzáka, až jsem ztrácela dech. Jeho žena
přihlížela...
Spali jsme u mých příbuzných, v jedné místnosti. Když jsem ho viděla v
podvlíkačkách, toho starého páprdu, byla jsem v ten moment ze své lásky
vyléčená. 
Jo, ty myslíš mladému?
Kdepak! Nebyl můj typ. Hodný kluk, hezký, urostlý, ale mně nějak
neseděl.
Jinou verzi jsem nenašla, omlouvám se.
Bohoušek ji zpíval rozhodně o 300 % lépe!