Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

Kvalitní média jsou nepřítelem totality: V 1968 Rusové útočili na rozhlas, dnes na Českou televizi

Hybridní válka a média jako její hlavní cíl
Teorie hybridní války se pod tímto konkrétním názvem objevila po roce 2010 v ruském armádním prostředí. Ve své podstatě však byly její hlavní principy součástí ozbrojených konfliktů prakticky vždy. Dnes je hybridní válka chápána jako konflikt za využití kombinace konvenčních a nekonvenčních metod pro dosažení strategických cílů daného státu. Definice plně odpovídá aktuálnímu chování Ruska vůči západnímu společenství, Českou republiku nevyjímaje.

https://medium.seznam.cz/clanek/jaroslav-kral-kvalitni-media-jsou-nepritelem-totality-v-1968-rusove-utocili-na-rozhlas-dnes-na-ceskou-televizi-87930?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=1

Média s veřejnoprávním statutem jsou významným pilířem demokracie.
I na veřejnoprávní média (v tomto případě Českou televizi) lze ale útočit, a to jak ve směru „shora“, tak ve směru „zdola“. Jak to v praxi vypadá? Jednak je zde cíleně vytvářeno prostředí plné dezinformací, jejichž cílem není přesvědčit většinu občanů o jednom konkrétním narativu, nýbrž vytvořit atmosféru, v níž „nikdo nevěří ničemu“. Tím je samozřejmě nahlodáván i vztah veřejnosti k České televizi.

Druhý směr útoku na veřejnoprávní média spočívá v podpoře protisystémových politických stran a hnutí. Ta následně v rámci své populistické politiky na veřejnoprávní média útočí a v případě reálného úspěchu ve volbách se mohou snažit o přímé omezení činnosti např. prostřednictvím blokování potřebného navýšení koncesionářských poplatků nebo nominací „svých“ lidí do rad či přímo vedení médií. V rámci snahy o udržení voličů potom těmto požadavkům často vychází vstříc i mainstreamové politické strany a částečně tuto politiku přebírají.