10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů
.... Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky
obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení
anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled
zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel
připojení k Rusku podporovala, ...
... v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala
možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině....
Když si odmyslíme veškerá zásadní pochybení v průběhu samotného „hlasování“, tak předně by krymské referendum muselo být v souladu s ukrajinskou legislativou. V jakémkoliv jiném případě je z právního hlediska nelegální. Spolu s tím je samozřejmě základním problémem i to, že se konalo pod hlavněmi ruských samopalů. Neoznačení ruští vojáci nejdříve obsadili budovu krymského parlamentu a vlády, načež donutili místní poslance hlasovat o změně vlády autonomie, do jejíhož čela se dostal Sergej Aksjonov, jehož strana Ruská jednota získala v předchozích volbách na poloostrově pouhá 4 % hlasů a v místním parlamentu měla jen tři ze stovky poslanců. V neposlední řadě byla problematická i samotná formulace otázek v referendu. Rozhodovalo se totiž mezi možností stát se součástí Ruska nebo obnovit status z roku 1992, kdy byla na Krymu de facto vyhlášena nezávislost. Zcela tedy chyběla možnost zachování statu quo.


