V této diskuzi se nacházejí odkazy a příspěvky s manipulativním obsahem, dezinformacemi a fakenews.
Opravdu?? Ukrajinská povstalecká armáda
Jazyk
Stáhnout jako PDF
Sledovat
Editovat
Ukrajinská povstalecká armáda, UPA (ukrajinsky Українська
повстанська армія, УПА) byla ozbrojená jednotka Organizace
ukrajinských nacionalistů, přesněji řečeno frakce Stepana Bandery (OUN-B);
její příslušníci byli proto zjednodušeně označováni jako
banderovci.
Vlajka užívaná UPA a ukrajinskými nacionalisty
Popis organizace
Masakr Poláků
Editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Volyňský masakr.
Polští civilisté zabití organizací UPA, Lipniki
Pomník polských obětí zabitých UPA, Borownica
V únoru 1943 zahájily jednotky UPA etnické čištění Volyně (dnešní
severozápadní Ukrajina) bestiálním vražděním tamních Poláků. Polští
historici odhadují, že na ukrajinské Volyni a Haliči bylo povražděno
(1943-1945) jednotkami UPA přes 100 000 polských civilistů (včetně žen,
dětí a nemluvňat), dalšího půl milionu Poláků z oblasti uprchlo.[3]
Velitel UPA, Dmytro Kljačkivskij, zde nařídil likvidaci celé mužské
polské populace mezi 16 a 60 let.[4] Přesto většina z obětí byly ženy a
děti.[5]
Čistka začala vyvražděním Poláků v obci Parošl. Pak následovaly další města, např. Janova Dolina, Lipniky, Gurow, Orzeszyn, Sadowa, Zagaje, Gaj, Wola Ostrowiecka atd.[4] Běžné bylo i vypalování polských kostelů. 11. července bylo během tzv. „krvavé neděle“ zabito okolo 8 000 Poláků, většinou žen, dětí a starších. Bylo napadeno a spáleno 99 polských vesnic a to v krajích Kovel, Volodymyr-Volynskyj a Horochiv.[6] V červenci bylo nacionalisty celkově napadeno nejméně 530 polských vesnic, v srpnu dalších 301, zabito bylo okolo 25 000 Poláků. Vesnice byly vyrabované a spálené.[7] Další vlny vyvražďování pokračovaly do první čtvrtiny roku 1944.
Na jaře 1944, poté, co byla většina Poláků na Volyni buď zavražděna nebo prchla, se UPA přesunula do sousední východní Haliče a pokračovala ve vyvražďování. Polákům zde někdy byla dána možnost útěku. Rozkaz od velitele UPA v Haliči zněl: „Ještě jednou bych vám chtěl připomenout: nejprve vyzvat Poláky opustit svou půdu a teprve později likvidovat, a ne naopak“.[8] Mezi desítky polských vesnic, jejichž obyvatelé byli na Haliči zcela vyvražděni a všechny budovy spáleny, byly například: Berezowica poblíž Zbaraže, Ihrowica a Plotych nedaleko Ternopilu, Podkamien nedaleko Brody, Hanachiv a Hanachivka poblíž Przemyślany.[9]
Metody
Editovat
Některé variace mučení a úmrtí byly velmi sadistické. Britský historik
Niall Ferguson poznamenal: celé vesnice zde byly vyhlazené, lidé byli často
usmrcováni odpornými způsoby, docházelo k upalování, muži byli ubiti k
smrti, ženy znásilněny a znetvořeny, děti probodány bajonety.[10] Metody
použité ve většině útoků byly stejné, za úsvitu byla vesnice obklopena
ozbrojenými příslušníky UPA, někdy ozbrojenými sekerami, kladivy, noži a
pilami. V mnoha případech byly oběti mučeny a jejich těla znetvořena.
Americký historik Timothy Snyder popisuje vraždy takto: Ukrajinští
partyzáni spálili domy, stříleli na ty, kteří se snažili uprchnout a
donutili je vrátit se dovnitř stavení, zajaté venku zabíjeli srpy a
vidlemi. V některých případech byli sťati, roztrháni na kusy,
ukřižováni, nebo byli jinak vystaveni s cílem zastrašit zbývající
Poláky na útěk.[11]
Po válce
Odkazy
1
1
1
1
1
