Falšování průzkumů:
1. Způsoby manipulace, které jsou dobře zdokumentovány od odborníků na výzkum:
Vedoucí otázky (Leading Questions): Znění otázky může dramaticky ovlivnit výsledek. Např.: "Souhlasíte s politikou premiéra X, který neúnavně bojuje za vyšší důchody?" vs. "Souhlasíte s důchodovou politikou vlády?"
Nereprezentativní vzorek: Průzkum se provádí pouze v určité lokalitě, mezi členy určité strany nebo věkové skupiny, jejíž názor je předem známý.
Selektivní zveřejňování (Cherry-picking): Zadavatel si nechá udělat 10 otázek, a když jen jedna dopadne podle jeho představ, zveřejní pouze tu.
Interpretace bez kontextu: "Podpora vlády vzrostla o 2 procentní body!" – což může být v rámci statistické chyby, ale prezentuje se jako zásadní úspěch.
2. Konkrétní české případy a kauzy:
Kauza "průzkumů" pro hnutí ANO před volbami 2017: Deník Referendum a server Manipulátoři.cz upozornily na sérii průzkumů od agentury Data Collect (spojené s marketingovým expertem, který pracoval pro ANO). Průzkumy pravidelně ukazovaly výrazně vyšší podporu ANO než jiné agentury. Data Collect přitom nepublikovala metodologii a nepatřila do asociací legitimních výzkumných agentur (SIMAR, ASPRES). To vyvolalo silné podezření, že jde o "zakázkové" průzkumy sloužící k budování dojmu neodvratného vítězství.
"Průzkumy" v médiích vlastněných politiky: Často lze pozorovat, že média vlastněná politickými subjekty (jako např. skupiny okolo Andreje Babiše nebo Tomia Okamury) publikují "exkluzivní průzkumy", které jejich formace staví do mimořádně příznivého světla, zatímco renomované agentury (CVVM, Median, STEM) ukazují odlišná čísla. Metodologie těchto "průzkumů" je často nejasná.
Podezřelé rychlé změny: Někdy se objeví průzkum od neznámé agentury s šokujícími čísly, která okamžitě použije politik v kampani. Když pak renomované agentury takový posun nepotvrdí, jde o náznak možného manipulativního nástroje.
