S tím hokejem je to ošemetné.
Když náš reprezentační tým někde něco vyhraje, je jedno jestli hokej,
fotbal, či jinou podobnou blbost, tak jsme vyhráli MY, my všichni jsme borci
a kdo neskáče, není Čech.
Když naopak naši reprezantanti prohrají, tak jsme neprohráli my všichni ,
ale jen oni, ti blbci.
Tento fenomén hrdosti na něco, na čemž běžný smrtelník, tedy
nehrající, ani netrénující, nemá absolutně žádnou zásluhu, je
úsměvná. Najednou jsou rynky plné hrdých a sebevědomých a většinou
ožralých uřvanců.
Když ovšem náš spoluobčan ukradne v rakouské sámošce flašku kořalky,
nebo znásilní v Německu nezletilou, tak se k němu nikdo od nás nehlásí a
ani mu není za svého spoluobčana hanba.
Podivná hrdost.
Takže já skákat nebudu, páč su yndyján.