Británie se dnes zmítá v problémech, které si z velké části
způsobila sama. Po desetiletí přijímala rozhodnutí, jejichž důsledky
nyní dopadají na běžné občany. Mnoho Britů má pocit, že se z nich ve
vlastní zemi stali občané druhé kategorie, zatímco politici více
naslouchali různým zájmovým skupinám než lidem, kteří tuto zemi
budovali.
Dlouhé roky se přehlížely problémy spojené s kriminalitou, integrací i
bezpečností. Kritické hlasy byly často odmítány nebo označovány za
nepřijatelné, místo aby se vedla otevřená debata. Výsledkem je rostoucí
frustrace, nedůvěra ve státní instituce a pocit, že vláda ztratila kontakt
s realitou.
Británii považuji za svůj druhý domov. Prožila jsem tam velkou část
života, pracovala jsem v tamním zdravotnictví a poznala mnoho skvělých
lidí. O to více mě bolí sledovat, kam se země dostala. Když mi dnes
kolegové píší, že atmosféra v některých oblastech připomíná
společnost stojící na pokraji vážného konfliktu, není to příjemné
čtení.
Přesto věřím, že řešením není násilí. Řešením je, aby se občané
znovu začali zajímat o budoucnost své země, požadovali odpovědnost od
politiků a nebáli se říkat svůj názor. Každý národ má právo
rozhodovat o své budoucnosti a chránit hodnoty, na kterých byl postaven.
Britové dnes stojí před zásadní otázkou,zda rezignují, nebo se pokusí
demokratickou cestou vrátit své zemi směr, který podle nich ztratila. Ať
už bude jejich rozhodnutí jakékoliv, přeji jim, aby našli cestu k
bezpečné, svobodné a sebevědomé Británii.

Všichni z kmene nosatejch!