Když odkoupíš od družstva svůj podíl, tak si veškeré opravy platíš také sám. Takže jak zmiňuješ, zůstat v družstvu má své výhody, aspoň já v tom žádný nedostatek nevidim
Když odkoupíš od družstva svůj podíl, tak si veškeré opravy platíš také sám. Takže jak zmiňuješ, zůstat v družstvu má své výhody, aspoň já v tom žádný nedostatek nevidim
Tak u nás je to tak, že i soukromí vlastníci přispívají do fondu oprav
stejným dílem ,ono by to ani jinak nešlo. A co si dělaš doma to si stejně
musíš uhradit sama ,ať jsi nebo nejsi družstevník.Spíš jde o
rozhodování, soukromí vlastníci se nikdy nesejdou ,aby přehlasovali
družstevníky v tom do jakých oprav se peníze vloží. V podstatě se stejně
o to nikdo nezajímá lidé jsou lhostejní na schůzi se mi sejde s bídou 5
lidí zbytek z 47 na to kašle. Ale jsme usnášení schopní 
Toto je věc, kterou jsem nikdy nepochopil. Jak může dvacet, nebo padesát
partají vlastnit každý jen ten svůj byt a o zbytek baráku se nezajímat?
Lidi někdy nejsou schopni se domluvit ve vlastní rodině, natož sto navzájem
si cizích. Toho v přízemí přece nezajímá, že je nad osmým patrem
špatná střecha, nebo že nejezdí výtah.
Já tedy soukromému vlastnictví bytů ve velkých bytových domech moc
nefandím. Podle mě daleko lépe funguje, když celý barák vlastní nějaký
pan domácí, byty pronajímá a hlavně se o ten dům taky stará. Tak to bylo
o počátku dob, kdy se začaly stavět nějaké bytové městské domy. Pan
domácí byl vlastník, platil si domovníka a nějak to celé fungovalo. Byly
však jiné mravy a jiné zákony, hlavně byla možnost nepřizpůsobivého,
nebo neplatícího nájemníka okamžitě vyrazit na ulici. To dnes nejde.
Ale to je jen můj osobní názor utvářený příběhy z doslechu, ve
skutečnosti je mi to jedno.