Tak sorry jako, ale pro mě je móda opravdu španělská vesnice.
Tady na té fotce to ještě nevidím až tak hrozný, ale když někdy vydím
ty pražské frajle a je jedno které, hérečky, zpěvačky atd, na nějakých
těch jejich slavnostech, předávání cen atd, tak se těm hábitům akorát
musím zasmát.
Ujeté nepraktické róby za šílené peníze, vždy na jedno použití, no
prostě móresy zazobanců.
Nikdo jiný to na ulici nikde nenosí, jsou s tím neskutečně směšné.
Jenže jak říkám, já tomu nerozumím, vůbec mě to nezajímá s je mi u
řiti, co má která baba na sobě i tady na dědině, natož nějaké pražské
fuchtle.
Hodnoty člověka spatřuji jinde, než v jejich oblečení. Poznal jsem spoustu
moudrých a dobrých lidí v zasviněných montérkách a naopak, spoustu
zmetků, udavačů a sviní v dokonale padnoucím obleku a kravatě. Co se dam
týče, tak samozřejmě totéž. Takže správná délka i šířka sukně
ještě není zárukou, že v té úžasné a zrovna dnes módní sukni kráčí
dáma a naopak, i ve stokrát vypraných kraťasích a tričku ze sekáče
můžeme dámu potkat.
Proto jsou mi všechny ty články, či reportáže o hadrách tzv. cebrýd
ukradené.

