Kdybych mu byla k smíchu, tak mě neuráží. Jeho sprostoty svědčí o
tom, že je v úzkých. 
Kamilko, ne, věř mi, že jsi mi úplně u prdele, jako osoba.
Já chodím na disksue diskutovat.
Ale umím se přizpůsobit jakékoli formě diskuse - když někdo diskutuje
jako idiot, prostě mu to vpálím. Když diskutuje slušně, diskutuji slušně
i já.
Samozřejmě, v zápalu diskuse se může stát, že člověku ujede něco
tvrdšího, ale seriozní diskutéři to přehlédnou, pžejdou, stává se to
každému, i když použije třeba rádoby slušná slova (to taky umím, poslat
tě do prdele slušně, ale někdy se u některých obávám, že by to nemuseli
pochopit (viz třeba Pumpido) a to by mne mrzelo :-)))))))
V úzkých v diskusi s tebou nejsem a být emohu, je mi to moc líto :-))))

Tož, když jsem ti u prdele, tak ti už více nemusím dělat
psychoterapeutku.
Děkuji. 
Ona tobyla dost složitá, těžká myšlenka, tak já ti to zkusím
vysvětlit :
mně jsi "u prdele jako člověk" - tedy mne enzajímá kdo jsi, co jsi, co jsi
byla, co budeš - mne zajímají jen tvoje názory zcela odosobněné, jako by
mi je sděloval robot
čili z toho plyne, že dokud se zaobíráš tématem, mně je jedno co píšeš. neudržíš emoce, sklouzneš do osobní roviny, přizpůsobuji se :-)))))
takže jak psáno : pokud se neudržíš "jen diskutovat", ale budeš se
řipojovat k tomu totálně zoufalýmu telátku, no tak se ti bude stávat, že
zmíním Xaverov ap. ale to je přeci ještě docela milé, ne? .-)))))))))))

PS : na druhou stranu minejsi ani k smíchu, samozřejmě. k smíchu mi
může být nějaká tvoje myšlenka, tvrzení, ale ... ber to tak, že ve
chvíli, kdy já nebo ty odejdeme z dikuse, nevím, že existuješ. až do
hchvíle, kdy se tu zase sejdeme :-))))
já to osobně nija neprožívám, neboj :-))))