Nic uvedeného, co píšeš, se nestalo a nedělo, nemáš jediný důkaz,
nikdo, lžeš.. 24.2.2014 začaly hlavní majdanské nepokoje, které 26.
vyústily v podpis dohody mezi janukovyčem a demonstranty (Kličko ap.), že
janukovyč uspořádá nové prezidentské volby nejpozději do prosince
2014.
Hned druhý den ale Janukovyč utekl a ím zapřičinil stav, že UA byla bez
prezidenta (prezident v rukách cizí moci - ruska). A to se řeší všude na
světě jeho odvoláním.
Hned druhý den rusko anektovalo Krym - už to byla válečná agrese rusáka
proti ukrajině. nezpochybnitelná, jasná.3 dny nato rusákové, wagnerovci,
pomáhali a pomohli sparatistickým sviním na donbase převzít moc nad
státími institucemi, policejním stanicemi, kasárnami, atd atp. v té době
jim tam NIKDO NIC NEDĚLAL, za ty tři dny ani nemohl. Veškeré násilnosti,
keré se sem tam objevili v tisku ap., se odehrály až po 1.3., mnohdy i
několik týdnů (dům v oděsse, který navíc ani nebyl nacistickou
záležiostí, jen byl iniciován a rozjet těmi"pro a proti" demonstracemi.
před 1.3.2014 se rusákům na ukrajině vůbec nic nedělo (sám rusák
zmiňuje jen jazykový zákon, který ovšem nikdy nevstoupil v platnost).
rusák ani prorusák neměli jedinýobjektivní důvod k tomu, aby 1.3. začali
obsazovat násilím ta území, vraždit, musčit a vyhánět ukrajince vč.
dětí. a to se dělo. ústava každé země nařizuje v takové případě
proti těm vrahům poslat armádu. Dočasný prezident od T pak zorganizoval
nové prezidentskévoby v květnu 2014, to mohli separatisti vydržet, ne?
Když byla dojednána Minsk II V ÚNORU 2015, hodinu po podpisu ji porušili
separatisti u debalceva. pár dní poté rusák, který se od ní distancoval a
že se ho netýká a tedy ji negarantuje - mimochodem, rusák ji ani nepodepsal.
v březnu Doněck a v dubnu Luhansk pak vyhlásili samostatnost svých republik
a zažádli rusko o připojení k němu. tehdy rusko ještě odmítlo.
na podzim 2015 pak to dorazil separatista, když se v MII zavázal, že se
zúčastní komunálních voeb na celé ukrajině, ale neudělal to a místo
toho si uspořádal volby svoje
z uvedeného, co se dočteš i na wikipedii, narozdíl od těch tvých
sraček, pak jasně dokládá, že to byl separatista a rusák, kdo nechtěl
plnit Minsk II a jen získával čas.
NEJLEPŠÍM DŮKAZEM PRAVDIVOSTI TOHO, CO JSME NAPSAL JÁ, A NE TY, PAK JE
FAKT, že reignovala i ta zásupkyně ONSE, která spolupodepsala Minsk II, s
jansým zdůvodněním neochotou oboustran Minsk II dodržovat.
Takže nějaký tvoje blábolení o něčem z 2021 si strč do prdele a
zavoskuj, karolko. Od 2015 to nedodržovala a nechtěla dodržet ani jedna
strana. u ukrajinců to lze chápat, byli k podpisu dotlačeni ruskem,
vydírání.i. ale v prdeli měl Minsk II primárně separatista a ruskej
vrahoun
"Ačkoli po příměří v půlnoci místního času 15. února 2015 boje
obecně utichly, potyčky a ostřelování pokračovaly v několika částech
zóně konfliktu. Navzdory dohodě o vytvoření třicetikilometrové
nárazníkové zóny bez těžké vojenské techniky okolo linie příměří
se první den příměří k frontě u Debalceva přesouvaly ruské
tanky T-72B3 a povstalci dál na město útočili.[7] Podle
tehdejšího vůdce Doněcké lidové republiky (DLR) Alexandra Zacharčenka se
příměří nevztahovalo na tuto oblast. Obě strany prohlásily, že
nestáhnou těžké zbraně, dokud budou boje v Debalceve pokračovat. Ráno 18.
února Debalceve padlo a mnoho světových politiků ostře odsoudilo
porušování nových dohod povstalci a pohrozilo Rusku dalšími sankcemi za
jejich podporu. Při stahování ukrajinských vojáků z města došlo
k velkým ztrátám, když byli při ústupu ostřelováni těžkou technikou
povstalců. Separatisté do města ustavičně odmítali vpustit pozorovatele
OBSE, kteří opakovaně trvali na okamžitém zastavení bojů dle nových
dohod z Minsku. Ofenzivní akce separatistů přitom v noci probíhaly i v
dalších oblastech - u doněckého letiště a v Šyrokyne u Mariupolu.
Dopoledne pak separatisté podle neověřených informací zahájili útok za
pomocí raketového systému Grad na obec Trojicke.[8]
Po týdnu po pádu Debalceve boje v zóně konfliktu opadly. Povstalci
začali stahovat dělostřelectvo z předních linií 24. února a ukrajinská
armáda tak učinila 26. února.
Parlament Ukrajiny schválil zákon o zvláštním statusu pro Donbas dne 17.
března 2015. Zákon byl okamžitě kritizován ukrajinskými politiky,
separatistickými vůdci i ruskou vládou. Podle člena Radikální strany Oleha
Ljaška je zákon „hlasem pro de-facto uznání okupace Donbasu“. Ruský
ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že tento zákon byl „ostrým
odklonem od dohod z Minsku“. Zástupci separatistů uvedli, že zákon byl
jednostrannou modifikací Minsku II, jelikož nebyl jimi odsouhlasený.
6. června 2015 se švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová
rozhodla rezignovat na funkci zmocněnkyně OBSE pro Ukrajinu, protože vzhledem
k nevůli obou znepřátelených stran na mírovém urovnání donbaské krize
považovala svou misi za zbytečnou.[9]
Komunální volby se na Ukrajině konaly 25. října 2015. Ovšem vůdce DLR
Alexander Zacharčenko vydal dekret, že se komunální volby v DLR budou konat
dne 18. října. Toto ihned kritizoval prezident Petro Porošenko s tím, že
takové rozhodnutí je „extrémně nezodpovědné“. OBSE uvedla, že vyšle
pozorovatele na volby v zóně konfliktu jen pokud je Ukrajina vyzve, aby tak
učinila. Jak je uvedeno v Druhé minské dohodě, komunální volby v
separatistických územích by musely být pozorovány OBSE, aby se mohly
považovat za legitimní. Ukrajinské volby se nakonec konaly bez účasti
regionů Doněcka a Luhanska. Zacharčenko volby mnohokrát oddálil a
prohlásil, že v roce 2017 se volby buď budou pořádat v rámci dohod z
Minsku, nebo se budou konat nezávisle."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_minsk%C3%A1_dohoda
V této diskuzi se nacházejí odkazy a příspěvky s manipulativním obsahem, dezinformacemi a fakenews.
1
1
1
1
