No já třeba nic taky neměl vedli mě ve skromnosti a teď si užívám co videlam to dávám za vše co mám rád,ale i něco mi zbývá.
No já třeba nic taky neměl vedli mě ve skromnosti a teď si užívám co videlam to dávám za vše co mám rád,ale i něco mi zbývá.
Když jste měli tak bohatého dědečka, tak jste jistě v bídě
nežili.
Nabízeli ti na střední škole nebo učňáku sociální stipendium? Mně ho
nabízeli jako jediné na gymplu (taťka zemřel v mých 12 letech), já ho
odmítla. Radši jsem pletla svetry a o prázdninách dělala celé dva měsíce
brigády.
Totéž brácha - ten spravoval auta a celé prázdniny jezdil s traktorem.
Vydělal si dvakrát víc než já, a já měla téměř dvakrát víc než
mamka coby vedoucí vesnické prodejny.
No jde o to že děda já ho nepoznal, pomáhal lidem co šli proti komunismu ale fikane a max pomohl brachum mé matky,jen ten jeden podepsal chartu 77 a už měl problémy do roku 1989 a ten druhý pak pracoval na kriminálce a jezdil po republice a kontroloval fabriky.Bys koukala koho po revoluci na koho ukázal že ho zná, podnikatele,politici atd No moje matka se vyučila jako švadlena v Praze pro triolu šička podprsenek a mého dědu neměli soudružky učitelky rádi,oni byly zvyklý že na konci roku na základní škole vždy dostali učitelky květinu a jemu se to nelíbilo a tak mamka u vysvědčení kytku nedávala. Učitelky se mí mamky ptali když šla do první třídy co dělá tatínek a ona ani nevěděla a nesměla vědět a mohla říct jen že státní zaměstnanec a pak po revoluci babička jí řekla co přesně dělal a že ke konci svého života pomáhal lidem kamarádům před vysenim na lampách ohledně okupace a tak no
Já jsem kdysi - bylo mi třicet - poznala také jednoho takového, který
nechtěl říct, kde pracuje, jen, že je něco jako vedoucí. Pak mi známá,
která byla ze stejného městečka jako on, naznačila, že je ....., bála se
to vyslovit, uhýbala očima... Tak mi to konečně došlo. 