MEDIÁLNÍ SEN
Všichni zaměstnanci veřejnoprávních i komerčních televizí dali
výpověď. Zhasly všechny obrazovky a po chvíli naskočil stálý obraz -
Televizní vysílání skončeno.V prvních chvílích zůstali diváci bez
dechu. Nevěřili, že by mohla skončit neoddělitelná část duchovního
života. Seděl jsem u té kouzelné bedýnky, ovladač v ruce, v papučích, s
kávou...
Co teď? Jak vyplním dlouhé večery? Kdo mne vysvětlí mezinárodní
situaci? Kdo mne rozesměje? Už neuvidím duchaplné zasedání senátu a
parlamentu. Už neuvidím havárie na dálnicích. Už neuvidím hokejová
utkání.... Mé oblíbené reklamy. Počasíčko...Po několika dnech jsem
zpozoroval změnu. Knihkupci se radovali. Lidé začali číst. Začali se více
navštěvovat. Začaly podvečerní procházky v parcích. Sběrny vyřazených
televizorů bohatly. V příkopech okresních silnic ležely stovky bedýnek s
obrazovkou. Známý podnikavec postavil v Lánech dvoupatrový dům z
televizorů.Národ začal chodit do divadel, kaváren, kin. Úspěšný
podnikatel zakoupil Kavčí Hory a z celého komplexu vytvořil bludiště
voskových figur slavných osobností uměleckého a politického života.
Nechyběly bary, bufety, posilovny, i erotické šopy. Zásluhou rekvalifikace
bývalých zaměstnanců nikdo neztratil práci.Koncesionářské poplatky
nikdo nezrušil. Byly poskytnuty Ministerstvu zdravotnictví na nervová
sanatoria. Určitá část občanů nezvládla ztrátu své každodenní
radosti.Oční lékaři zaznamenali zlepšení zraku celé stárnoucí generace.
Ubylo infarktů a mozkových mrtvic. Sexuologové zjistili rapidní aktivitu
sexuálních styků. Porodnost stoupla o 70 % . Některé vyspělé státy
Evropy začaly naši zemi následovat.Probudil jsem se z hrůzného snu. Rychle
jsem zapnul televizi. Vše bylo v pořádku. Na obrazovce se objevilo
Peříčko. Oddychl jsem si. Slušný člověk může opět žít......




a jsem hrdej na to, že jsem
dezolát, páč to znamená, že si nejen umím najít nepředžvejkaný
nebublinkový info ale, že jsem samostatně myslící člověk kterej si
nenechá vnutit žádnej mejnstrým bullshit tak jako většina ovcí, bohužel
i zde oscilujících. Cogito, ergo sum. 