Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

Masaryk církev nenáviděl!

Katolickou. Do evangelické vstoupil.

O vztahu Masaryka k náboženství hovoří také historik Jaroslav Šebek.

„On bral náboženství především jako určitý etický imperativ. Ale měl velké problémy s tou institucionální podobou náboženství, konkrétně s katolickou církví. On více inklinoval spíš k těm protestantským tradicím a přičinil se o to, že tou oficiální tradicí, na které stála československá státnost po roce 1918, byly reformační tradice, husitství a odkaz Mistra Jana Husa, Jana Ámose Komenského... A samozřejmě pak z toho institucionálního hlediska církevního měl Tomáš Garrigue Masaryk nejblíže k Českobratrské církvi evangelické, která vzniká v roce 1918.“

tohle je přesnější...

Taky by se měl Hérakles zajímat, jaký měl Masaryk názor na cikány. Vůbec ne korektní.

Jsem zvědavá, kdy se začnou přejmenovávat ulice, čtvrti, ústavy pojmenované po Žižkovi.

Mínění o Žižkovi je mylné, tvrdí Jaroslav Konáš. Byl to prý sadistický hrdlořez

https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/jan-zizka-vojevudce-kniha-jaroslav-konas-spisovatel.html

to byl, nechával nepřátele (odpadlíky, např. adamity) upalovat i s ženami a dětmi ve stodolách...

Poté, co Žižka potlačil vzpouru pikartů ve vlastním vojsku, vytáhl s kněžími proti příběnickým adamitům. Na padesátku jich zajal a upálil ve zdech fary v Klokotech i s Kánišem. Událost dnes připomíná klokotský pomník husitské netolerance. Po Žižkově odchodu táborští pochytali a na Klokotech na hranici upálili dalších 25 odpadlíků. Druhý vůdce, Martin Húska, se z obav před Žižkou vydal s knězem Prokopem Jednookým na Moravu. V Chrudimi byli však zajati Divišem Bořkem z Miletínka a následně předáni hradeckému knězi Ambrožovi, jenž se marně pokoušel o jejich obrácení. Odvezl je tedy do Roudnice (22. 6. 1421) k arcibiskupu Konrádu z Vechty, který přešel k husitům. Po osmi týdnech těžkého žaláře neodvolali, proto Žižka požádal Pražany, aby je v Praze pro výstrahu upálili. Húska měl ale v Praze řadu přívrženců, proto pražští konšelé poslali do Roudnice konšela s katem. Kat sice vypálil boky vězňů až do střev, nutil je odvolat, ale vysmáli se mu. Oba tedy zabednili do sudu a zaživa upálili. Konec pikartů na Ostrově zpečetil Žižka 21. 10. 1421, během tažení proti Soběslavi.

https://www.kampocesku.cz/clanek/29586/pikarti-adamite-do-ohne-s-nimi

Soudit historii současnou optikou je nesmysl.

O tom nepíšu reaguji na souseda ohledně jeho knihy a že vznikl film dle knihy přes Netfix