Rozcestník >> Stálé Místnosti >> Možná přijde i Oblak

Hm já jsem tuhle poslouchal jak se lidi klouzali na černém a čertově jezeře a ještě se divili, že dostali pokutu... já mám pocit, že si každý myslí, že může dnes všechno.

....a když jim řekneš, že porušují zákon, tak to berou jako omezování svobody. Chybí ji trocha respektu a zdravého rozumu.

jj, přesně tak, já když jsem sešel z té cesty, tak mi to spíš připadalo hloupý a nehádal bych se, kdyby mi dal pokutu...

Teda je pravda, že i já jsem se jednou zatoulal někam jinam:)))
Pak mě chytl jen ze zprávy NP a povídá, kudy to jdete (šlo nás víc a já je vedl)... říkám... no po značce tady dolu na Stožec... tak mi jí ukažte... jedinou, kterou jsem objevil, byla ta pro běžkaře:DDDD
Byl fajn a viděl, že to nebyl úmysl, a že to tam znám (proto tam sám je, aby si to zkrátil). Já se orientoval jen podle terénu, tak jsme mohli být max. pár metrů od trasy...

Kdybych měl zaplatit pokuty za všechny širáky na zakázaných místech, tak vyhlásím osobní bankrot Jenže to bylo v místech kam moc lidí nechodí a nedělal jsem bordel. Dneska tam chodí davy a příroda trpí.Hodně věcí už bych si dneska nedovolil.

Hm, to bývalo fajn... já už jsem asi taky trochu pohodlný, takže se vracím raději na chatu a pod stan jen výjimečně:)))
Pod širákem jsem spal tak před 20 lety naposledy:)

Když je pěkně, širák. Ale v dešti ve stanu- to už se mi taky moc nechce. Nevím jestli je to stáří nebo pohodlnost, ale raději poslouchám déšt' na střeše než na plátně stanu.

to je ono... já sedím rád na zápraží, třeba a pak to bubnování není špatný... ovčí kůže dokola, krb s uzeným bokem, slivovička, sýr, okurka, chleba:)

Chudáci lidi z paneláků. Oni o tom sní a my tak žijem

no, já teď ladím tu chalupu, protože tady se to už nedá... je tu plno. Kam vylezu, tam někdo čumí:))))))

ale jako, jo, já bych ve městě žít nemohl... to by mě zabilo:)))

Já byl v paneláku do třiceti. Dalo se to, ale už bych neměnil. Barák je barák a nemusí být na samotě.

Já jsem vlastně pořád na vesnici. Moji příbuzní bydlí povětšinou ve městech. To by pro mě nebylo. Vlastně krátce jsem bydlel v bytovce... ale to není žádné soukromí.
Chci bublající potůček... ráno mytí u pramene a posezení s krásným výhledem.
Do toho zpěv ptáků a pak si tam chci zařídit na stará kolena, která snad ještě nemám, takovou badatelnu... něco jako Byli jednou dva písaři:)))))))))­)))))))