S očkováním má lidstvo v Evropě už dvě staletí zkušenosti.
Farmaceuti nejsou nováčci, ví tedy i díky analýze DNA, jak látky působí
a nebo mohou působit. Nehledě na to, že zkoumají nežádoucí účinky nejen
na zvířátkách, ale i přímo na buňkách ... a o působení na ty buňky
vlastně jde.
Dlouhodobé nechtěné účinky jsou charakteristické pro dlouholetou
trvalou toxikománii, jakou je požívání nikotínu, alkoholu, léků a
jiných drog. O dlouholetých nechtěných následcích ročního podávání
vakcin jsem ještě nikdy nečetl. S tím údajným rizikem příšli až
popírači a antivaxeři ze zoufalství, že nemají žádný argument proti
vakcínám. Trochu mi to připomíná vyhrožování nezbedovi : "počkej až
umřeš, bůh ti to pak spočítá".
Zkrátka nikdo, kromě antivaxlerů, do budoucnosti nevidí.
To ovšem neznamená, že neexistují nějaké alergické reakce. Pro někoho
znamená bodnutí vosy, nebo spolknutí buráku ohrožení na životě a
většině populace bodnutí hmyzem nic, kromě bolesti a mírného otoku,
neudělá a buráky má většina lidí ráda. O těch vlastních alergiích by
měl dospělý člověk mít už znalosti.
My měli kolegu s alergií na jablka. Jednou předvedl, jak kapka jablečné
šťávy na hřbet ruky u něj za deset minut vyvolala červeně zbarvené
zduření místa na pokožce.