Genesis 8:21
"I ucítil Hospodin libou vůni a řekl si v srdci: „Už nikdy nebudu
zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je
od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil."
Prototaxites
"Osmimetrové sloupy čněly z bažin před 400 miliony let. Po 165 letech
zkoumání vědci zjistili, že Prototaxites nepatří k houbám ani jiným
známým organismům. Co tedy byl?"
https://www.nationalgeographic.cz/veda/prototaxites-novy-typ-zivota-fosilie/
Opravdu je možno být si jistí, kým Jsme v tomto světě?
Načež co bylo dáno, vědecky dokázáno, již v kolikerych případech
pozbylo své platnosti.
Dá se tvrdit s neochvějnou jistotou možné v nemožném, či nemožné v
možném?
Vertikály jako když k této zemi patřejí od dávnověku - ono i zemská
osa je vertikála a ta s náma dokonce točí - kdo vi co ji roztočilo a co tu
osu ovládá, vede ?
Snad ne nějaká Hospodinka s vařečkou v hrnci :-).
Ať je večer nebo ráno, ať je zima nebo léto, Polárka je pořád na
stejném místě a ostatní hvězy se točí kolem ní! Osa rotace Země, která
způsobuje zdánlivý pohyb všech hvězd na obloze prochází téměř přesně
Polárkou a tím je způsobená její téměř úplná statičnost.
https://www.astro.cz/rady/pozorovani-oblohy/casto-kladene-dotazy/proc-je-polarka-tak-vyznamna.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anunnaki
Podle pozdějších babylonských mýtů byli Anunnaki dětmi Anu a Ki,
božských sourozenců, kteří sami byli dětmi Anšara a Kišary (Vládce
(otáčení) Nebes a Vládkyně (otáčení) Země, viz Nebeské póly).
vesmír, který pozorujeme kolem sebe, by mohl být ve skutečnosti vnitřkem
obří černé díry.
https://www.chip.cz/novinky/studie-vesmir-uvnitr-cerne-diry-veda?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1635900&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=1635900&dop_vert_id=int1&dop_req_id=etOQFuiIdbL-202603071116&dop_id=271530665
"Nová studie tedy neříká, že žijeme uvnitř černé díry s jistotou. Naznačuje ale, že rozložení a pohyb vzdálených galaxií může ukrývat stopy po hlubších mechanismech, které současná kosmologie zatím neumí plně vysvětlit. A právě to dělá z podobných výzkumů jednu z nejzajímavějších oblastí dnešní astronomie. "
Proč i nepolemizovati o Nás i naši Galaxii dále? Je možno být výzkumným experimentem? Pročež vesmír mezi vesmíry? Černé díry ohraničení, obrana hojně expandujících experimentů? )
Může být. )
On ten náš Svět bývá nejedna černá díra.
Někde vložíš i nikde z toho již nikdy něco nevidíš.
Takový nejeden Bermudský trojúhelník. )
Březnový úplněk se nazývá vraní.
Nastane 3. března ve 12:37 středoevropského času, a je zároveň zatměním
Měsíce u nás nepozorovatelný
Březen přináší jeden z nejočekávanějších astronomických úkazů v
Severní Americe — úplné zatmění Měsíce viditelné v celých Spojených
státech.
Zatmění je ale teprve začátek. Nebeská podívaná pokračuje konjunkcemi
planet, nadprůměrnými podmínkami pro polární záři a narůstající
viditelností jádra Mléčné dráhy.
Veliký kulatý tmavě žlutý Měsíc trůní noční obloze.
Vraní, hezké) však jich také létá. Onehdá si jeden připadal jak ve filmu
Ptáci. )
V celých státech. Ooo
28. února 2026 nastane vzácná astronomická událost, kdy bude možné
pozorovat šest planet sluneční soustavy najednou na večerní obloze: Merkur,
Venuše, Saturn, Neptun, Jupiter a Uran.
• Kdy a kam se dívat: Nejlepší čas je krátce po západu Slunce (cca
30–60 minut poté) 28. února 2026, přičemž planety budou rozprostřeny od
jihozápadního obzoru po jihovýchod.
o Venuše a Jupiter budou nejjasnější a nejsnadněji viditelné pouhým
okem.
o Saturn a Merkur budou nízko nad obzorem.
o Uran a Neptun jsou příliš slabé k pozorování
• Poblíž Jupiteru bude 28. února také Měsíc.
Pro nejlepší pozorování je nutné mít čistý výhled na západní
horizont, protože některé planety budou velmi nízko.
1
1
1
