Fakt, že včera k ránu mi naměřil teploměr 0,5°C (necejchovanej, takže asi ±0,5K) a některé listí začalo masívně opadat.
U nás byl ranní mrazík celkem asi třikrát. Hlavně potřebujeme, aby pořádně pršelo. Nikdy jsem si nemyslel, že uvidím prázdné rybníky, přehrady, vodní nádrže. Při tom všem nechápu lidi, kteří se u toho ještě fotí.
Starověké kultury se staraly o zadržování vody v krajině a tak i o zálivku polí a tím pravidelnější úrodu. Dnes máme dokonalou techniku, ale levnější je import potravin (základ života) z jiných koutů planety.
Si myslím, že by realizace vodní cesty Labe-Odra-Morava (Dunaj) dala lidem smysluplnou práci a přispěla jak ekologii, tak ekonomii.
Otec mi kdysi líčil, že několik roků po válce bylo na Jižní Moravě katastrofální sucho a na Znojemsku dokonce prachové bouře.
Přesně tak. Honba za nízkou cenou vyhrává nad rozumem, soběstačností
a péčí o krajinu. Navíc je nás na světě moc a to propojení je sice
navenek masivní, ale velmi křehké z hlediska možných katastrof a politické
situace. Až technika selže, z levného dovozu se nenajíme.
To navrhoval Zeman a zrušila pětikoalice.
Mám ve Znojmě příbuzné a ještě v jedné vesničce vedle. Nikdy nic
takového nezmiňovali. To bych tedy zažít nechtěl.
(Upraveno 26.10.2026 20:10)
Kdysi jsem na to i narazil:
Stránka 148 ze Sucho_v_ceskych_zemich_SAZBA_web.pdf
4.1.5.13 Rok 1947
Výňatek z kroniky:
Dopady sucha: Sucha roku 1947 a jeho dopadů se týká mimořádně bohatá odborná literatura citovaná v kap. 2.2. Kronikářské záznamy z obce Jalubí vystižně charakterizují dopady extrémního sucha v průběhu celého roku (Kron. Jalubí, I, fol. 37v–38v): „Jaro začalo opožděně ... Nastává sucho. Zpožděné zaseté řepy nevzešly. Vzchází až ku konci května. ... Stále neprší. Hrozí katastrofa. Obilí zůstalo velmi prořídlé, hlavně pšenice. Roste hojně plevele. Žně následkem sucha zpožděné. 15. červen. Dosud velké sucho. Stále neprší, jen bezvýznamné srážky. Kosí se potažními žačkami pro malou krátkou slámu ... Sklizeň prvních pícnin velmi malá (30%). Pícnin na zeleno není, po zasetí uschly. Krmí se po většině slámou. ... Zemědělci odjíždí na severní Moravu, aby tam kosením a sušením sena získali krmivo. ... Většina zemědělců pod dobytek nepodestýlá a šetří slámu na krmení. Podmítky strnišť pro sucho nedokončeny. ... V září se dobývají brambory, kterých [bylo] velmi málo a trpěly vadnutím hlíz. Pro katastrofální sucho se dosud neseje.
Dobývají se řepy. Vyoravače na řepu se lámou pro ztvrdlou půdu. Dobytek to nemůže utáhnout. Dobývá se krumpáči.
.....
Ve Sloupě odnášel vítr suchou ornici z polí. Hektarové výnosy se pohybovaly jen kolem 6 q a kvalita zrna byla velmi špatná (Klimeš et al., 2001). V Dolních Kounicích bylo možné vložit ruku do suchem rozpukané půdy (Řiháček, 2002).
V Hevlíně nepršelo od poloviny března, takže obilí a okopaniny zaschly. Vyschly i rybníky a některé studny. Místním rolníkům byla ke kompenzaci ztrát poskytnuta vládní podpora ve výši 415 tisíc Kč (Vogel,2000). V Hlíně byla následkem sucha po celé léto a na podzim velká neúroda obilí, krmiv, brambor.
Třeba se ti podaří tu "pdf" najít
Jasně, to byl ten rok s 200 000 tunami obilí.
Další rok byl už docela dobrý, tak si budeme přát, aby to dopadlo
stejně.
