Viděli jste ty obsypané třešně ze Spomyšle?
Na mě to kouká tady i na youtube. Vypadají až
nepřirozeně.
Viděli jste ty obsypané třešně ze Spomyšle?
Na mě to kouká tady i na youtube. Vypadají až
nepřirozeně.
asi proto že jsem napsala slovo jahody :-))) ty přebily třešně.
Ale třešně jsou na zahradě úplně slité květy a pokud nepřijde nějaká pohroma, pak je strom třešněmi slitý a nastane problém co s nimi. Dělám marmeládu, šťávy, odpeckovávám a dávám do sklenice a nakonec to nikdo nechce. Jahodová marmeláda, ta mizí hned. Přitom třešňová dá mnohem víc práce.
Krásné ráno
pár slunečnic před pár dny naklíčilo, tak jsem zvědavá, jestli i
vyrostou.
Přestože jsem vybírala jen ta černá semínka, naklíčily i dvě
pruhované. Nechápu, jak se tam dostaly ... jestli jsem je tam hodila někdy
hned na začátku? .. Ta pamět.
No nic, jdu to pozalívat.
Chtěla jsem ty klasické velké květy. Ale ono je to jedno, protože to stejně ozobávají ptáci, asi z toho nic nebude.
Teploty porostou a také ty noční a to je dobře. Ještě bychom uvítali vydatný deštík, který neponičí, ale naplní prameny.
Pokud máte zájem vrhněte se na výsadbu salátů, kedluben, kapust,
kadeřávků na volné prostranství. Můžete sít hrách, fazole. Sázet
cibuli sazečku i tu z nití (ze semínek), pór, řapíkatý celer. U celeru
bulvového bych byl ještě opatrný, protože by pak nemusel tvořit bulvu.
Kdyby hrozil mráz, hodil bych na něj netkanou textilii. Kdo nezasel mrkev a
petržel ještě se do toho může vesele pustit stejně jako do ředkviček.
Nedočkavci sází rajčata a papriky do skleníku a bláznivci i roubované
okurky (ty potřebují v noci min. 10 stupňů jinak žloutnou).
zkusím petržel... každý rok seji petržel a pokaždé mi zajde. je ubohý a nic z nj není. takže změním zem, vykopu starou a dám novou, zalévám, pozoruji a zase nic :-)) minulý rok jsme zasela měsíček zahradní na ta místa a v dálce mám mátu. Jestli ta ty petržele nelikviduje. Zkusím ji dát k pažitce, tu mám obří a krásnou. Můžu se jí každý den krmit dosyta. i medvědí česnek roste jako divý.
Pokud ti tam roste medvědí česnek, asi tam bude i dost vlhko. Ať už budeš pěstovat petržel kořenovou nebo naťovou, zaléval bych jí hlavně do vyklíčení. Pak je třeba omezit zálivku, jinak bude trpět padem klíčních rostlin. Pokud neleze, pak je to podobné jako u paní "nevimzevim". Nejspíš budou stará semena. Nedostatek při klíčení, může vést k dormanci.
anebo mi semínka vyzobou kosi. teď jsem dělala na zahradě a kosi se rozčilovali, útočili na mě a řvali. Jakože jim to tam patří a mám vysmýknout
Kos je moc krásný a inteligentní ptáček. Určitě se s tebou chtěli
domluvit
to jo, máme spolu diskusi často. Máme jich na zahradě spoustu a vyzpěvují nebo se haštěří. A bijou se s hrdličkami.
chtěla bych se zeptat, jak blízko mohu zasadit brambory k malinám, aby se mi maliny z toho nezhroutily.
Chci je oddělit chodníčkem z betonových čtverců. Ale co kdybych je neoddělila betonem... a nechala tam jen trávu, asi na šířku 40 cm.
To nebude problém, jen počítej s tím, že se ti časem přesunou na
stranu brambor, protože tam bude lepší, provzdušněná a kyprá zem.
Pod dlaždicemi (betonovými čtverci) ti prorostou výhony na druhou stranu,
pokud ti to nevadí, pak žádný problém.
Tráva - dopadne to podobně.
Maliny pouští oddenky a ty jedou těsně pod úrovní terénu až naleznou
odenky většinou vykopu. mám totiž dvě obří maliny, které mají šlahouny asi 4 metry a z těch šahounu (které jsem zkrátila asi na polovinu, mám celoročně maliny úplně pro všechny. A z těch odeňků jsou jen takoví chudáci. Podle m ty dvě velké maliny jsou nějaké speciální. Kupovala jsem je ve velkém květináči u zahradníka. žádný odenek nemá kvalitu těchto obřích šlahounů s průměrem tak 3 cm. Takže se bojím spíše o tento velký maliník. Aby miho brambory nějak neohrozily. Ale brambory už jsou tam, teď je budu hlídat aby byly zdravé.
Jestli nedělá oddenky, ale roste keřově se silnými stonky, může jít o malinoostružinu (tayberry). Ta má obří plody, ale musí se nechat hodně dozrát, aby byly sladké. Brambory určitě nic z toho neohrozí.
Anuschku hned pod podušku. Pokud budeš pátrat, určitě na tebe vybafne
vzdálenost řádků 75 cm a vzdálenost v řádku třeba i 30 cm. Myslím
však, že pro zahrádkáře bohatě stačí kolem 50 cm. Vzdálenost hlíz od
sebe by měla být asi 20 cm. Důležité je ohrnování, aby mohly růst
podzemní stonky (stolony).
Postup:
Přijdeš na zrytý pozemek, kam jsi předem použila dusíkaté vápno (měsíc
dopředu), pokud jde o úhor.
Motykou vytvoříš rovné brázdy přibližně ve zmíněné vzdálenosti.
Nemusí být hluboké.
Položíš do brázd brambory.
Zakryješ je hlínou a čekáš na vyklíčení. Když potom narostou stonky,
přihrneš ze stran zem, aby vznikl hrůbek.
Já to dělám jako na poli – rovnou vytvořím hrůbek, a když někde
brambor „neleze“, kopnu tam motykou. Klidně může být otočený klíčkem
dolů. Na bramboře jsou spící očka hlavně na špičce. Pokud jsi je doma
předem nenaklíčila nebo to neudělaly samy, můžeš bramboru natočit očky
nahoru. Není to však nutné, jak jsem psal – pokud něco nevyroste,
opravíš to dodatečně.
Ještě je moc dobrá odrůda Vysočina, pokud seženeš.
Jsem na dovolene. Anuschky jsem dala do velke bedny z raselinou. Az se vratim dam je do zeme. Nez jsem je dala do bedny, nechala jsem je asi taden na svetle aby zacaly klicit. Nam j8ch asi dve kila