a o si s někým zahrát?:)
Já bych hrála, až bych brečela! Ale není s kým a hlavně kdy.
Náročné na čas. Za svobodna bylo času víc. Bavilo mě obehrávat kluky,v
klubu, nebo třeba u vody. Říkali si "no jo, holka, s tou budeme hned
hotoví..."
A nebyli. Někdy jsem i vyhrála čokošku.

Tak možná zase až někdy v důchodu... Tedy jestli mi to ještě bude
myslet... 
Mně vždycky na škole nechali dohrávat zdánlivě prohrané partie...
hráli jsme o přestávkách a při pauze na oběd:)
Jednou přišel zástupce ředitele a bylo zle, že to do školy nepatří a že
dostaneme poznámku. Měli jsem zajít do ředitelny, po škole, Tam už seděl
usměvavý pan ředitel a povídá, chlapci, my vám vlastně tu poznámku ani
dát nemůžeme, protože šachy nejsou hazardní hrou a ani nechceme, protože
tu pro vás máme šachový kroužek:))))))))
To je fajn. Já jsem za celou školní docházku dostala jednu jedinou
poznámku, a to za hraní šachů při hodině dějepisu, což prý svědčí o
mém zájmu předmět. 
Hm to je dlouho. Tedy je pravdou, že já už teď také moc nehraji... spíš sem tam obehraji nějakou počítačovou simulaci a pak si říkám, co za blbec (s prominutím) to dělalo. Nebo se mi také několikrát stalo, že když už měl prohrát počítač, tak se ta hra raději sekla a nebo napsala error:))))
Tak to je dobré!
Já s počítačem zásadně nehraju. Tedy jednou jsem hrála a vyhrála, ale to
bylo stráááášně dávno a asi s nějakou nižší obtížností. Šachy
chtějí živého soupeře, aby byla sranda. Vlastně nikdy nic nehraju s
počítačem.