V roce 1924 se majitelem Hačika stal Hidesaburó Ueno (jap. 上 野 英
三郎), profesor na Fakultě zemědělství Tokijské Univerzity. Hačikó
denně doprovázel svého pána, když šel do práce a čekal na něj večer na
vlakovém nádraží Šibuja. 21. května 1925 Ueno náhle zemřel na
pracovišti. Hačika si vzali do péče profesorovi příbuzní, Hačikó však
neustále utíkal a vracel se do profesorova domu. Péči o psa převzal
profesorův zahradník, který znal Hačika už jako štěně. Hačikó každý
večer odcházel na nádraží, doufaje, že se profesor konečně vrátí z
práce domů. Hačikó čekal na svého mrtvého pána celkem 9 let.[2]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hačikó