A když si z Bohem tvoříme vztah, tvoříme vztah k Bohu,tedy vnitřně milovat sebe aby jsme poznali lásku Boha.
A když si z Bohem tvoříme vztah, tvoříme vztah k Bohu,tedy vnitřně milovat sebe aby jsme poznali lásku Boha.
Pozor na lpění, vaše cesta by měla být směrována k poznání a poznat můžete zase jen to, co je v životě a o životě, který končí smrtí.
Po smrti je smrt,smrt je jen iluzorní podstata k příchodu bk Bohu a poznání lásky v sobě k němu.
Já si nemyslím, že vše víme a známe na sto procent a jak jste sám psal, nyní můžeme poznat jen život, to ostatní nám zůstává skryto.
"když si z Bohem tvoříme vztah, tvoříme vztah k Bohu"
Přesně tak.
Ovšem ke druhé části tvých slov, sv. Jan rovněž říká, že ten, kdo
tvrdí, že miluje Boha, ale přitom nemiluje bližního, ten že je lhář. (1
Jan 4:20-21: Kdo říká „Miluji Boha“ a přitom nenávidí bratra, je
lhář. Když někdo nemiluje bratra, kterého vidí, nemůže přece milovat
Boha, kterého nevidí. Máme tedy od něj toto přikázání: Kdo miluje Boha,
ať miluje i bratra.) Tak jako Ježíš říká, že největší přikázání
jsou "Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a
celou svou myslí" a "Miluj svého bližního jako sám sebe".
Lásku Boha získáváme skrze lásku k ostatním. A máme-li lásku Boha, máme
lásku i k sobě samému. Prožitek sebe sama nemáme, tak jako jiné prožitky,
přímo ve své moci. Platí tady vztah, že dostáváme to, co dáváme. Jaká
akce, taková reakce.
Co zasejeme to sklidíme ,následek a čin. Právě v tom souhlasím když miluješ Boha miluješ vše i bratra,tedy bereš vše tak jak je ,bylo a bude.
Tak Boha milují i islámští fundamentalisté. Proto Jan i Ježíš mluví tak, jak mluví. Boha milujeme skrze bližního: podmínkou lásky k Bohu je láska k bližnímu.