Z knihy Tarot, klíč k iniciaci třeba:
Dvojka, pasivnost, ženství.
Dvojka jest ve svém vztahu k jedničce oddělení, protiklad. Poněvadž každý rozklad jest porušením dokonalosti, bývá dvojka též pokládána za znak nedokonalosti ano i zničení a pádu. Proto značí toto číslo hmotu jako protiklad božství a mnozí kabalisté vyvozujíce z fakta, že druhým písmenem abecedy začíná Písmo se domnívali, že se zde jedná o druhém stvoření. Podsvětí proti říši života, noc proti dni, vlhkost proti teplu, to vše značila jim dvojka, pročež byl druhý den v týdnu zasvěcen hvězdě noci, pomíjejícímu proti věčnému. V ideálním pojmu představuje dvojka protiklad pravdivého – nepravdivé, dobrého – zlé. Čínská tabulka Lo-šu, kterou podle jednoho mythu obdržel císař Ju z nebes byla pokryta černými a bílými kuličkami; černé představovaly čísla sudá, bílé lichá. Sudé představovalo pak všechno nedokonalé, zimu, noc, měsíc, vodu, zemi, ženu, nemoc, neštěstí, liché naproti tomu všechno dokonalé: světlo, den, slunce, oheň, nebe, muže, zdraví, štěstí atd. Odtud vysvětluje se původ biblického zákazu počítání, aby nevypukl mor tak jak se stalo Davidovi, když tento příkaz přehlédnul (2Sam. 24, 1–10). Kabalistická kniha Zohar praví: satanova moc sahá na všechny věci počítané. Talmud připomíná, že nic nemá býti konáno ve dvojnosti neboť tato jest počátkem hříchu. Stejně v Indii z obavy před sudým číslem trestají se zločinci sto a jednou ranou místo okrouhlou sumou ran, neboť u tohoto lidu vžil se zvyk vzniklý z pověrčité obavy před sudými čísly tak dalece, že jest jej možno sledovati i v životě obchodním. U mohamedánů ještě dnes střílí se čestná salva o sto a jedné, nikoliv sto dělových ranách. Stejně takto vysvětluje se titul a rozdělení slavné sbírky pohádek šeherezádiných nazvané Tisíc a jedna noc.
