Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Byla bílá, byla milá,
na jezeře hladinu rozvlnila.
K obloze krk labutěnka natahuje,
kde pak můj milý dnes pluje?
Jezero je mu malé, po dálkách touží stále.
Byť jsem na něho milá, teď bych ho utopila.

neutopiš nejde to
švagr je Posejdon
ty poeto
mužeš topit jak jen chceš
sama na dně uvízneš

Jak by tak krutá byla?
Labutěnka by nikdy svého labuťaka neutopila.
Ať si po světě cestuje, labutěnka na jezeře tancuje.
Pro jedno kvítí, slunce nesvítí.

jednou však přece
bude zas svititi
na louku květin
srdičko hojicí

Ach.....krásná labuti,čím všechny zjev tvůj láká
tebe jen uvidět a zmizet navždy v dálkách.
Tvá krása bělostná ,ta nikdy jiná není...
labutí peříčko ...
to dojde v zapomnění.
V rákosí zeleném zas s bílou pěnou mizíš . . .
a vášen milenců ty nikdy neuvidíš.

Labuť je jen krásný pták, v životě je tak i tak.
Někdy potkáš labuť vletu a pak přijde salva z kulometu:-)

Nad topolem nad jezerem, jezdil vodník s buldozerem:-)

Vím to, aspoň není nuda, jak s čepičkou od žaluda:-)

Čepička na žalud ...))) noo musí to být, bud jak bud. Bez čepičky je to zase ,průšvih velkej,jako prase.
Takže -raděj , a bud rád, o labutích můžeš psát.

Pletete si milá dámo,
co jest o žaludech psáno.
Myslíte si, v okamžení jen
na slastné rozptýlení:-)

Ááále houby, byl to vtip,
mohl bys to pochopit.

Chápu jaro:-)

chápu zimu
proč já člověk
kurvim klimu

:-)

A tvé básně budou věčné...