Znám velmi dobře. Já, abych se z toho nezcvoknul, řešil jsem to tak, že
honem rychle najít jinou. Není to ideální řešení, ale zkraje to vždycky
pomohlo.
Nikdy jsem to neprobíral s blízkými, ba ani se známými. Radši jsem se
vykecal úplně cizím lidem. Před známými jsem se o takových věcech
styděl mluvit. Bylo mi to trapný.
Takový ty kecy typu - pusť si nějakou pěknou písničku, co jste měli oba
rádi...to je fakt rada jak stehno!!! To by byla největší kravina a poslední
kapka hořkosti, protože to by mi ji připomělo ještě víc, ještě víc by
se mi vybavily ty chvíle...
Mno...každopádně - ono to vždycky vypadá v prvních chvílích, že to je
konec, že už nejde poznat žádnou, se kterou mi bude dobře, že už bude jen
stesk a prázdnota. ALE...vždycky nakonec bylo líp, dokonce i líp než před
posledním rozchodem. Lidi se rozcházejí, ale taky "scházejí".
Jak kdo, ale já vždycky po rozchodu, když jsem pochopil definitivně, že je
fakt konec, odstranil všechno, co mi bývalou lásku připomínalo. Všechno
pryč, ať mi ji ani sebemenší věc nepřipomíná.
V těchto věcech nejde radit. nakonec si člověk musí stejně poradit sám,
sám si nějak poradit. Hlavně nic neřešit alkoholem. Snad jen to jde
poradit. Není pravda, že alkohol pomůže zapomenout. Naopak - alkohol ještě
násobí pocit stesku a osamělosti a člověk pak spíš udělá nějakou
kravinu.
Předmět diskuze: Jak se vyrovnat se ztrátou člověka na kterém jste byly emočně závislý? :/
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
1
1
1