Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Si myslím, že komunisti byli věřící v komunistickou ideologii. Tedy zkráceně - byli věřící. Jejich metody při praktikování jsou odkoukané od těch křesťanských metod. Od hrozeb a slibů až po likvidaci nepohodlných lidí.
No a co se týče dokumentaristiky, tak jen pošetilec věří, že bible je pravdivým dokumentem dávných dějů.

Každý pobožný člověk má druha v jiném pobožném člověku - ergo jsou soudruzi v pobožnosti. Existují náboženské skupiny ve kterých se jejich členové oslovují "bratře", "sestro". A asi také soudruhu. To, že tohle oslovení nařídili komunisté používat i mimo jejich partaj ukazuje jednoznačně na jejich chybné odhady vývoje věcí nadcházejících. Chyb nadělali dost a dost, ale tím se neliší od chyb páchaných v ostatních diktaturách, tedy i v těch křesťanských. Oslovení soudruh tak získalo pejorativní význam. Přesto si myslím, že podpovídá sociálním vztahům členů jednoho náboženského vyznání.

Nevím kolik je ti jonatane let, ale věz, že za mého mládí byli pro školní dítka jejich učitelé soudruzi a soudružky, měli jsme soudruha školníka, soudruha ředitele i soudružku uklízečku a také dříve soudruha faráře. V restauracích nám vařily soudružky kuchařky, okrádali nás soudruzi číšníci a na pódiu otravovali soudruzi muzikanti. A když jsme byli nepozorní, tak nám z kapsy šlohli soudruzi zloději šraitofli. Soudruh občan musel ukázat soudruhu příslušníku občanku.

Jak vidíš, soudruh nebyla nadávka, ale pouhá "úlitba" komunistickému božstvu. Komunisté měli též své mučedníky a své svaté ... jako křesťané. Není velkého rozdílu v obou idelogiích. Obě slibují nebe a peklo. Pobožní po smrti a komunisti ještě za živa. Komunistům se podařilo na rozdíl od pobožných to peklo za života pro spoustu lidí realizovat, to s tím nebem jim nevyšlo.