Na co je vlastně modlení, když podle té teorie o "vševědoucím" onen
"vševědoucí" všecko ví? Prej ví úplně všecko. I o bolesti zubů, o
padání vlasů, ví o prázdné flašce a přece nedá narůst novému zubu,
nedá narůst husté kštici a nedoplní slivovici.
Na co je tedy modlení?
No přece na to, aby ostatní lidé viděli onu "zkroušenou pokoru" a mohli
porovnávat a soutěžit v délce klečení a v hloubce ztrápeného výrazu,
či v lépe obrácených očích k nebi. Jde tedy jen a jen o upevňování
svého místa v náboženské společnosti. Čím častěj jseš viděna
modlíce se, tím víc úcty a obdivu si u ostatních pobožných vysloužíš.
Možná si duchovní dělá záznamy o počtu a délce modliteb a telegrafuje to
do nebe.
Pobožnost je společenská hra na pobožnost.