Jedno je mi z těchto diskuzí s pobožnými dávno jasné, pobožným jde až na prvním místě o propagaci náboženské ideologie, hlavně katolické verze. Misionářský syndrom, zřejmě. V náboženské ideologi jsou věrní pobožní odměňováni "spásou" za dodržování ideologií předepsaného návodu na život. Odmítání této ideologie je "trestáno" zamítnutím "spásy".
Takže jde o "spásu". Co to vlastně ta "spása" je, co z ní člověk má a co bez ní postrádá? Slovo "spása" se tu skloňuje opakovaně ve všech pádech, ale jaksi postrádám definici výrazu "spása".
Je ta spása nějak důležitá? Běžně se říká a já se také kloním k tomuto tvrzení, že to nejdůležitější v životě člověka je zdraví. Na druhém a třetím místě bych umístil charakter a intelekt. Na další místa příjdou šikovnost, zručnost .... , ale jaksi nic o "spáse".
Co mi konkrétně v mém bezbožném životě schází? Je ta "spása" tak nedůležitá, že mi její absence uniká?