Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Boh naše utrpenie nepotrebuje, ale rozhodol sa- a určil to tak, že, ako píše Pavel, "následok hriechu Adama je smrť" pre celú ľudské pokolenie, nikto sa tomu nevyhne - a život a jeho približovanie sa k smrti predpokladá stárnutie, a tým aj chátranie ducha a tela (postupná deštrukcia metabolismu), čo je spojené so signalizáciou nervovej sústavy pre bolesť a utrpenie...áno, i utrpenie je zadosťučinenie za hriech, svojím utrpením sa pričleňujeme ku ku Kristovmu utrpeniu, a tým sa aj očisťujeme (dávame satisfakciu za hriech) - zlato sa čistí v ohni, všetko musíme splatiť do haliera, nič nie je zdarma, okrem drahého vykúpenia Kristom - vykúpenie je jedna vec, satisfakcia za hriech/zlo je iná vec. to prvé máme zdarma, to druhé si musíme odkrútiť, aby sme vstúpili bezúhonní do Kristovej slávy, taký je Boží plán spásy, s tým nenarobíme nič - kto verí, verí, kto nie nie - má slobodu...

prostě kult urpení a smrti...
okecáváním se to nemění...

bez zášti, zaujatosti a Ducha sa to nedá pochopiť, pre ateistu je to príliš komplikované...

nepodouvejte mi žádnou zášť, dobře se to dá pochopit díky znalosti religionistiky, pochopit ale ještě neznamená propadnout takovým bludům jako je uctívaní ostatků mrtvých lidí anebo vyprošování si svatého utrpení od Boha, to jsou následky náboženského fanatismu u psychicky narušených jedinců, jako byl padre Pyjo, který viděl démony a zápasil s nimi...

religionistika nič o tom (o utrpení! nehovorí v zmysle eschatologickom­...utrpenie a bolesť je z z biologického pohľadu na vec vecou vedy, prirodzené utrpenie a bolesť (nie zámerne vyvolané sebapoškodzovaním, a pod.) z kresťanského hľadiska je satisfakcia Bohu za hriech, má teda eschatologický charakter...

sebepoškozování má za účel snížit utrpení. Tedy také je cestou a zoufalou snahou se utrpení vyhnout tím, že napětí odvede přes bolest.

Ano, u lidí je to reakce na pro ně neřešitelnou situaci. Takový předstupeň na cestě k suicidu. To souvisí s mentálním stavem dotyčného.

Znám jednoho, který je vzdělaný a inteligentní, ale ne kreativní a vyskytne-li se problém složitější, tedy mimo zažitou rutinu, tak proadne depresi. Neubližuje si, ale uniká do opojení alkoholem. Tohle je dost často příčina alkoholizmu jak u mužů, tak především u žen.

A to samé znám u lidí kreativních a citivých a rutina je přetěžuje, takže třeba nepijí ale zase mají deprese. Musí se nějak z toho vytrhnout jinak je to ubije.

Neměl jsem na mysli umělecky kreativní, ale prakticky kreativní, zkrátka najít řešení problému, nebo cestu ven z útlaku a ke svobodě.
Například si představit postup řešení problému, rozdělit problém na menší části a začít prakticky řešit a s dílčími problémy zacházet stejně. K tomu patří také volba té optimální, tedy výhodné cesty a kreativní plánování oné cesty.

Já vím, ono se to snadněj řekne, ale podstatně namáhavěj provádí.

Hmmm, jako třeba naplánovat si rodinu, dvě děti, láskyplný vztah, dobrá práce, dům se zahradou, všichni zdraví :-))

Plánování je jedna věc, realizace předsevzetí druhá. Člověk musí být nejen kreativní, ale i objektivně odhadnout své možnosti a schopnosti. Tedy mít i zdravou dávku skromnosti a skepse.

Jak jsem už napsal, stanovit si cíl je snadné, dosažení cíle už může být těžké, nebo i nerealizovatelné.

Původně byla tématem stigmata na dlaních, nebo i na jiných místech těla a končetin znázorněných na Ježíšovi vydlabaném z lipového dřeva a přibitého hřebíčky na prkénkách. Projednávali jsme sebepoškozování z deprese, ze stresu, či ze snahy na sebe upozornit okolí. Existují však i masochisté, kterým přináší bolest sebepoškozováním, či prostým sebemrskačstvím přímo požitek.

Tak to byl opravdu psychouš.

jj, Pio se modlil ke svaté panně, aby mu dala stigmata, ona dlouho nechtěla, ale nakonec ji ukecal...
čili autosugesce...

A proto umírají všechna zvířata i rostliny?